100 let Vánočního stromu republiky
Těsnohlídek a Liduška
U nás vzešla tato nová tradice právě z Brna. Jak k tomu došlo? Zvláštní náhodou: 23. prosince 1919 našel spisovatel Rudolf Těsnohlídek během procházky se svými přáteli v bílovickém lese odloženou holčičku. Malá Liduška byla na poslední chvíli zachráněna a odevzdána do péče adoptivní rodiny. Pod vlivem této události se Těsnohlídek pokusil po vzoru dánských vánočních stromů, pod nimiž se shromažďovaly prostředky pro osiřelé děti, prosadit podobnou ušlechtilou akci i u nás. V článku Lidových novin z 23. 12. 1933 Strom republiky popisuje genezi této myšlenky jeden z přátel, s nimiž Těsnohlídek našel opuštěné dítě: „Těsnohlídka ta příhoda hrozně dojala. Dojala ho, chodil, říkal, že tady je nějaká nespravedlnost, že pro ty děti by se mělo něco udělat, aby nemusily být pokládány na mráz. Potom povídal, že ten strom, pod kterým to dítě leželo, byl krásně urostlý, a naznačil, že by jej bylo možno postavit jako vánoční strom na náměstí v Brně, jak to dělají na severu.“
První strom
Těsnohlídek akci naplánoval do všech podrobností. Vybral místo pro postavení stromu, pojmenoval akci zavazujícím názvem, zavedl pravidelnou vánoční výměnu pozdravů mezi Brnem a Kodaní a navrhl konkrétní účel sbírek – vybudování dětského domova. 14. prosince 1924 se první Vánoční strom republiky rozzářil na brněnském náměstí Svobody. Jedle vysoká 19 m byla poražena v bílovických lesích. Místní mládež ji ozdobila květy a prapory a celá obec se s ní rozloučila na slavnosti 7. 12. 1924, k té příležitosti uspořádané. Po ní vůz s jedlí tažený dvojspřežím vyrazil na cestu do Brna. Strom nepocházel vždy z Bílovic, ale třeba i z Kuřimi nebo Líšně. Odevzdání stromu veřejnosti na náměstí Svobody probíhalo každý rok s proslovy, recitacemi a hudební produkcí. V roce 1927 už bylo vysíláno i rozhlasem.
Stavba dětského domova
Brněnský Vánoční strom republiky navázal na dánský příklad také v jiném ohledu. V roce 1925 měl připomenout Markétu Přemyslovnu, královnu Dagmar Dánskou (1186–1213), známou v historii svou dobrotivostí. Výtěžek dobročinných sbírek byl věnován na stavbu Dětského domova Dagmar. V roce 1928 se ke slavnosti postavení vánočního stromu v Brně připojilo položení základního kamene k stavbě domova v Žabovřeskách, který byl o rok později otevřen.
Dary pro nezaopatřené děti
Důležitý byl charitativní smysl veřejného vánočního stromu, s nímž vstoupil do obecného povědomí. V roce 1924 k němu lidé přinášeli dary peněžní, věcné, ba i potravinové: cukr, čokoládu, mouku, cikorku, ořechy, brambory, šátky, čepice, košile i kabátky, pláštěnky, punčošky a hračky. Kolemjdoucí Brňané na něm už zdaleka museli vidět červené srdce opletené trnovým věncem. Každý trn znamenal jedno nezaopatřené dítě a kdykoli sbírka vstoupila do nového dne, objevil se na trnu lísteček, vizitka pro jedno obdarované dítě. O stavu sbírky, včetně jmen větších darů, informovaly pravidelně Lidové noviny. V roce 1925 stály už stromy na 29 místech republiky. Strom pro všechny obsahuje sociální moment, pomáhá zapomenout na nedokonalosti společnosti, poutá k sobě lidi žijící na jejím okraji, symbolizuje pomoc, spoluúčast a štědrost. Právě ta spojuje naši současnost se středověkou tradicí.
Tradice pokračuje
Tradice byla přerušena za protektorátu, kdy ji v jistém smyslu nahradila akce s úplně jiným podtextem – Winterhilfe neboli sbírka na německé vojáky na frontě. Po osvobození Československa byla tradice Vánočních stromů republiky opět obnovena. Vybíralo se pod nimi na „děti, pozůstalé po obětech perzekuce a války, a pro děti, jimž válka vzala zdraví“. Po komunistickém převratu byly Vánoční stromy republiky nadlouho zrušeny, protože jich už údajně nebylo zapotřebí – chudých lidí ve spravedlivé společnosti nebylo. Nakrátko byla tradice obnovena v letech 1968–1971, kdy se pod stromy sbíraly finance na dětské vesničky SOS, které měly být alternativou k dětským domovům. Na náměstí se vánoční stromy definitivně navrátily až po sametové revoluci. V současné době se z vybraných peněz přispívá např. Dětskému domovu Dagmar, SOS vesničkám, domovům seniorů nebo postiženým dětem na ozdravné pobyty.
