Brnem pobíhá červený rak a modrý lev! A kam se ztratil černý medvěd?
Pokud jste si říkali, co dělá nad vchodem lékárny na Masarykově ulici velký červený rak, máme pro vás odpověď. Čeká! Když se ulice vylidní a městem jezdí už jen rozjezdy (a v nich lidé, kteří při pohledu z okna beztak nedůvěřují vlastním očím), červený rak přicupitá po stěně na dlažbu a rozvážně začne couvat na sraz se svým kamarádem modrým lvem. Ten zatím řvoucí a protahující se po dlouhém spánku běží z fasády na rohu Křížové, Křídlovické a Václavské, těší se až s kamarádem rakem zažene žízeň. A kde se tito dva kumpáni nad sklenkou scházejí? Pravděpodobně v Leči. Jako všichni.
Král zvířat a hostinců
Potud pouze dohady, které při nejlepší vůli redakce zatím nemáme podložené obrazovým materiálem. Pokud však prahnete po faktech, můžeme nabídnout příběhy domů, na nichž se plastiky a vyobrazení různých živočichů nacházejí… nebo na nich naopak trestuhodně chybí! Odpověď na otázku, co připomíná plastika lva v neobvyklé barvě na křižovatce dnešních ulic Křížová a Křídlovická, bude spousta Brňanů vědět. Známý zájezdní hostinec U Modrého lva tu stával již ve 13. století. Nacházel se na velmi výhodném místě, tedy poblíž brodu a později mostu přes řeku Svratku, kudy zhusta putovali pocestní a jezdily dostavníky. Po třicetileté válce získala budova barokní vzhled, pokoje pro hosty byly honosně zařízeny a ve dvoře bylo možno ustájit až 80 koní. Sláva hostince v 19. století nevyhnutelně upadala (i kvůli novým druhům ubytovacích zařízení), na začátku století 20. pak stavba začala chátrat a v roce 1934 byl nejstarší brněnský hostinec odstraněn.
Raci chodí pozadu…
… a ti brněnští očividně až do 17. století. Již v první jeho polovině byla v domě na rohu Masarykovy a Jánské ulice lékárna. A je zde dodnes. Ačkoli dům, kterému se již tehdy říkalo U červeného raka, byl na počátku 20. století zbourán a nahrazen novostavbou, jež zabrala i polovinu parcely vedlejšího domu U tří lilií, plastika na jeho průčelí dodnes původní dům připomíná. Pozůstatky severní poloviny původního domu U červeného raka, jenž je vyobrazen již na obraze Maxe Groera z roku 1644 (nacházejícím se ve sbírkách Moravské galerie), jsou pohřbeny pod vozovkou Jánské ulice.
Kde se zapomněl medvěd?
Na rohu Jakubského náměstí a Běhounské ulice stál zřejmě již ve středověku hostinec U Černého medvěda, ve 2. polovině 19. století se připojil k brněnským podnikům, které kromě nabízení jídla a nápojů k přilákání nových návštěvníků pořádaly nejrůznější taneční a hudební zábavy. Jak uvádí Karel Atlman v knize Krčemné Brno, Černý medvěd byl i díky této zábavě hojně navštěvován vyššími vrstvami brněnských obyvatel, ale také cizinci. V tomto varieté pro ně byli „magnetem“ lidoví pěvci, šansoniérky i další umělci. Vystupovaly zde i různé kočovné společnosti, leckdy i ze samotné Vídně. I přesto dům padl za oběť brněnské asanaci a v roce 1891 vyrostla na jeho místě novostavba s dvoupatrovou kavárnou Thonethof. Ve 20. letech 20. století pak budovu koupil věhlasný kavárník Jan Nekvapil a podle návrhu Jiřího Kumpošta v ní nechal zbudovat netradičně řešenou kavárnu Savoy.
Restaurace U Černého medvěda však z Jakubského náměstí nezmizela, jen se přesunula o kousek dál směrem k dnešní Rašínově ulici. Odtud historický hostinec s černým medvědem ve znaku definitivně zmizel až v roce 2017. Zda i na původním podniku v nějaké podobě figuroval vývěsní štít či znamení s černým medvědem, nedokážeme říct s přesností, ale vzhledem k tomu, že právě malované štíty a domovní znamení plnily orientační funkci i pro negramotné vrstvy obyvatel, můžeme to směle předpokládat.
U černého… mravence?
Pociťujete při cestě přes Josefskou ulici lehké brnění v rukou či nohou? To je mravenčení! A nepřišlo na vás náhodou. Po rekonstrukci oken a fasády secesního domu na rohu Orlí a Josefské ulice v roce 2009 zbylo na prázdné ploše nad vchody do domu místo na umělecký prvek. Mravenci sochařky Petry Vlachymské mají podtrhnout přírodní zdobení fasády, jejich členění těla odkazuje ke geometrii secese a jejich hemžení koresponduje s frekventovanou ulicí pod nimi. V těchto místech, pokud víme, nikdy žádný hostinec ani dům jménem U černého mravence nebyl, o kousek dále, zhruba v místech dnešních domů Orlí 5 a 7 stával známý zájezdní hostinec U černého orla.
Doložen je již od první poloviny 17. století, zanikl v polovině století 19. Ulici se podle něj říkalo Černoorelská, později zkráceno na Orlí. Hostinec označovala kamenná dvojhlavá orlice, která byla po roce 1918 odstraněna a zpět na fasádu domu na Orlí 7 se vrátila po sto letech v roce 2018. Více si o tomto hostinci povíme v jednom z následujících dílů seriálu Kuriózní středa, ve kterém se budeme věnovat nezpochybnitelné, avšak tajuplné přítomnosti habsburského panovníka Josefa II. na různých místech Brna!
Kuriózní středa
Náš nový seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech. V dalších dílech zjistíme, že Brno je jen namalované, vydáme se po stopách neexistujícího kostela a odhalíme, co spojuje moravskou metropoli s New Yorkem.