Divadlo Radost uvede Farmu zvířat
Premiéra proběhne ve čtvrtek 15. května v 18. hodin v Divadle Radost. Ještě předtím, ve středu 14. května v 18. hodin, se uskuteční veřejná generálka, po které se diváci mohou těšit na debatu s tvůrci inscenace.
Farma zvířat v nové autorské adaptaci Evy Kolomazníkové situuje Orwellovu bajku do prostředí střední zemědělské školy kdesi na britském venkově a vypráví příběh o revolučních idejích, které se zvrtnou. Poté, co se zdejší student Nathaniel Berskhire rozhodne, že se svými spolužáky nacvičí klasické dílo George Orwella, se fungování v jeho třídě a na celé škole otočí vzhůru nohama.
Myšlenka divadla o tom, jak skupinka neohrožených zvířat vyžene svého trýznitele, farmáře Toma Jonese, je lákavým prostředkem ke zlepšení si vlastního prospěchu a připomenutí nástrah totalitních režimů pro dnešní dobu.
Ale co když se to vezme až moc doslova? Kde končí spásná myšlenka pro zlepšování třídních poměrů a kde začíná totalita mocných? Je totalita problémem jen dospělého světa a státního zřízení, nebo může začínat na místech, které by měly být bezpečným prostředím pro všechny? Jsou si ve třídě všichni rovni? A všechna zvířata jsou si rovna, nebo jsou si některá rovnější?
Představení zpracovává téma šikany a psychického nátlaku na mladistvých.
Pár slov od autorky a dramaturgyně inscenace Evy Kolomazníkové:
Skoro každý z nás si Farmu zvířat spojí se satirickým vyobrazením totalitního politického režimu, ale pro mne při práci na nové adaptaci knihy bylo stěžejní téma šikany, které je s totalitou velmi úzce propojené.
Prostředí školní třídy jsem zvolila cíleně, protože právě tam se často jako žáci a studenti stáváme součástí určitého třídního uspořádání, které může často přerůst díky šikaně do jakési malé totality, ze které často nemůžeme ven. Politika je denním tématem dnešní doby, ale co tenhle typ totality, která nás může ovlivnit na celý život a tím i naše postoje a náš vklad do společnosti obecně?
Režisér Petr Smyczek dodává:
Orwellova bajka v sobě protíná alegorii minulosti, reflexi jeho historické přítomnosti, ale také poselství budoucím generacím. Snad pro poučení lidstva a neopakování chyb. Já mám, ale strach, že se to bohužel stále nepodařilo. Proto chceme Farmu zvířat vyprávět současné generaci studentů jako varování, že není jen alegorií minulosti, ale že se to může stát i dnes a třeba zrovna i v jejich třídě, pokud se to tedy už neděje - pomalu, plíživě, postupně a bez povšimnutí…