Kam se poděl Wehrmann? Dřevěný rytíř stával na Svoboďáku a byl plný hřebíků
Přidělovat městům jejich ochránce v podobě velkolepých soch je specificky německý zvyk, který se nakrátko uchytil také v Brně, coby městě s početnou německou menšinou. Sochař Carl Wollek vytvořil dřevěného rytíře s mečem a znakem Brna na štítu coby obránce města v pohnuté době počátků první světové války. Jeho umístění na dnešní náměstí Svobody (tehdy Kaiser-Franz-Josef-Platz) inicioval v roce 1915 starosta a představitel německé liberální strany Dr. August Wiesner. Ten byl v úřadu od roku 1894 a za jeho působení se Brno rozrostlo o nové části včetně vznikajících Černých polí a budoucí Masarykovy čtvrti, bylo zavedeno elektrické veřejné osvětlení či elektrická dráha.
Zatloukat, zatloukat, zatloukat
Wehrmann od roku 1915 stál zhruba v místech před dnešním McDonaldem, při ústí ulice Zámečnická. A byl plný hřebíků. Proč? Sloužil totiž coby sbírka finanční pomoci válečným vdovám a sirotkům. Za korunu (vojáci a studenti za půl koruny) do něj Brňané mohli zatlouct železný hřeb a vybrané peníze pak putovaly právě na pomoc těm, které válka připravila o manžely a otce. Pokud jste chtěli utrácet ve velkém, za padesát korun se dala na Wehrmana připevnit celá kovová destička s nápisem či vzkazem.
Ani tento bohulibý účel však dřevěného rytíře neušetřil poválečné „popravy“. Češi se spolu se vznikem samostatného státu zbavovali všeho, co připomínalo zaniklou monarchii, přestálá staletí útlaku a sloužilo v jejich očích coby symbol němectví. Wehrmannovi tak nejdříve z rukou vyrazili meč, v noci na 28. října mu pak urazili přední část hlavy a na její zbytek přidělali provolání Národního výboru o vyhlášení republiky. 29. října pak padl i zbytek sochy. Její pozůstatky byly z náměstí odstraněny a na dvacet let převezeny do vídeňského vojenského muzea.
Nacistická okupace, Hitler a návrat Wehrmana
Jen necelého půl roku trvala takzvaná druhá republika, zmrzačená na přelomu září a října 1938 Mnichovskou dohodou. Zbytek československého území si Hitler vzal 15. března 1939. V tento den před 80 lety okupovaly německé jednotky také Brno, jehož řízení se ujal Oskar Judex. O dva dny později, v pátek 17. března, pak vítal samotného Vůdce ve zdech Brna.
Hitler přijel v 11 hodin zvláštním vlakem, na nádraží přesedl do automobilu a projel Brnem (mimo jiné přes náměstí Svobody přejmenované na tento jediný den na náměstí Adolfa Hitlera – vůdcův vůz projel přesně místy, kde před lety stával dřevěný rytíř) až na Novou radnici, kde z jejího balkonu promluvil k lidu, především k brněnským Němcům. Z Brna poté odjel do Vídně. A z Vídně se do Brna naopak vrátil Wehrmann. Za protektorátu byla opravená socha vystavena na Moravském náměstí, poté na nádvoří Nové radnice. Po druhé světové válce byla socha zničena – jak přesně se to stalo, není potvrzeno, podle některých zdrojů sochu Brňané v poválečném odstraňování všeho německého spálili. A tak dřevěný „ochránce města“ z Brna zmizel nadobro.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.
