Máme důkazy: Brno je ve skutečnosti New York! Možná.
Může to být pravda? Tlačí na neviditelné hranice Brna zevnitř jiné, daleko větší město? Je Masaryčka ve skutečnosti Pátá Avenue a je Cacovický ostrov dostatečně dlouhý na to, aby byl Long Islandem? Pokud se vám tato teorie zdá nepravděpodobná, připravili jsme pro vás několik důkazů, že Brno snadno může být zakamuflovaným New Yorkem. A že jsme po léta občany jiného města (ba dokonce jiného státu), než jsme si mysleli! A američtí znalci evropské historie (všichni tři) se nám potutelně smějí. „Nedostali vás Švédové? Tak tady máte!“
Je to vona? Není to vona? Je to vona.
Naše brněnská „Socha Svobody“ je, pravda, o něco menší, než se z fotografií zdá ta americká. Místo ženy jde o muže a v levé ruce nedrží knihu… ale to jsou nepodstatné a z dálky nepostřehnutelné detaily, které vám při provázení přátel po Brně absolutně nemohou zkazit dojem, když jim tuto kuriozitu ukážete. Postava světlonoše, která slavný newyorský monument při pohledu z ulice notně připomíná, stojí na střeše nájemního domu na Starém Brně, přesněji řečeno na adrese Hybešova 31. A jelikož její autor není známý, kdo ví? Třeba jde opravdu o neoklasicistní sochu Svobody z Liberty Island. Rozdíl ve výšce soch je něco přes devadesát metrů, ale perspektiva dělá divy!
Harlem už není Harlem, Bronx už není Bronx
Oblast okolo Cejlu se v průběhu moderní historie několikrát dynamicky změnila – od jednoho z center brněnské průmyslové výroby přes čtvrť poničenou bombardováním a vylidněnou kvůli přesunu židovského obyvatelstva do koncentračních táborů či odsunu brněnských Němců… až po přelom 80. a 90. let dvacátého století, kdy si zdejší romské ghetto vysloužilo přezdívku brněnský Bronx. V posledních letech však toto pojmenování přestává mít negativní konotace, brněnský Bronx se totiž stává dějištěm kulturních akcí, domovem Městské galerie pod otevřeným nebem, lidé sem míří za skvělými výstavami Muzea romské kultury či programem bývalé káznice na Cejlu.
Kdo nemá celé devadesátky z hlavy beznadějně smazány přemírou návykových látek, jistě objeví v mysli zasutou rozmazanou vzpomínku na prapodivné klubové pódium, z něhož trčela karoserie staré Volhy. Toto pódium patřilo ke klubu Harlem, který na počátku devadesátých let vznikl v prostorách bývalého Dělnického domu v Židenicích, na Spolkové ulici. Šlo o první opravdový rockový klub v Brně, zážitek z jeho návštěvy měl evokovat právě temnou a špinavou atmosféru newyorské čtvrti. Z Harlemu se však zanedlouho stal TetraHydroClub (TéHáCéčko) a jeho feeling se od newyorského podsvětí přiklonil spíše k Amsterdamu. Mimochodem, předchůdcem New Yorku byla při osídlování Ameriky osada v jižním cípu Manhattanu jménem New Amsterdam. Náhoda? Nemyslíme si.
Brněnský Manhattan
Když už jsme to (Velké) jablko nakousli, v Brně máme samozřejmě i vlastní Manhattan. Oblast jižního centra je plná výškových budov – s M palácem (60 m), Spielberk Towers (53 a 85 m) a především AZ Tower (111 m) jí mohou konkurovat snad jen nové výškové budovy na Šumavské (68, 75 a 81 m). Věděli jste ale, že AZ Tower, ačkoli je nejvyšší budovou v ČR, zdaleka není nejvyšší stavbou v Brně? Tou je s 218 metry teplárenský komín v Maloměřicích. Nenechme si tím však pokazit newyorský dojem Spielberk Office Parku a jeho okolí.
Město, které nikdy nespí!
Brněnský fenomén již 25 let neodmyslitelně spjatý s místním nočním životem. Každý den ve 23.00 vyjíždí z hlavního nádraží první noční rozjezdy. DPMB provozuje 11 nočních linek s označením N89–N99, které pravidelně každých 30–60 minut rozváží cestující od hlavního nádraží do všech koutů města Brna, několikrát za noc také do okolních obcí, jako jsou Kuřim, Vranov či Bílovice nad Svitavou. V těchto spojích si dejte obzvláštní pozor na dřímotu, abyste se po večerním flámu nevzbudili někde, kam jste vůbec nechtěli! Třeba v New Jersey, protože Brno je díky rozjezdům dozajista oním „městem, které nikdy nespí“. A všichni víme, které město to je!
Yankees nebo Mets? Draci!
Další podezřelá skutečnost podporující teorii americké orientace moravské metropole je skutečnost, že se Brnu nebývale daří v baseballu. Technika Brno a Draci Brno (dříve pod názvem Slavia Brno VŠZ) vznikly jako softballové týmy v 70. letech 20. století, později se přeorientovaly na baseball jakožto olympijský sport. Po roce 1990 pak začala pravá nadvláda těchto dvou klubů v nejvyšší domácí soutěži. Tyto dva týmy za posledních 35 let vyhrály 30 mistrovských titulů české baseballové extraligy, ten poslední vybojovali Draci v září loňského roku v napínavém finále proti jundrovským Hrochům, třetímu brněnskému zástupci v extralize. A když už jsme u sportu a u draků… znalci amerického fotbalu si jistě vzpomenou na jméno newyorského týmu New York Dragons. Kde by se však ve Spojených státech, které se začaly formovat až dlouho po čase princů a mýtických stvoření, vzal drak? Naproti tomu, jedno město s bohatou, více než tisíciletou historií, má draka zavěšeného přímo v radničním průchodu. Rozumíme si, ne?
Ďáblův advokát: Co když je Brno prostě Brno?
Musíme uznat, že naše teorie nesouhlasí úplně ve všech ohledech. A tak věnujeme několik posledních vět článku nepravděpodobné možnosti, že Brno ve skutečnosti není New Yorkem, ale prostě jen Brnem. Naše legendární pizza na České má svým stylem blíže spíše k chicagskému stylu pizzy než k tenké, křupavé pizze newyorské. A zatímco pádu newyorské burzy se bojí kde kdo, při cestě z brněnské Pivní burzy lidé mnohdy padají jako kuželky a nikoho to netrápí. Víc k tomu nemáme.
Aby vám nic neuteklo, přečtěte si předchozí díly seriálu na stránce Kuriózní středy.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech. V dalších dílech se vydáme se po stopách zaniklých brněnských kin a rozebereme tajný plán, s jehož pomocí Josef II. dodnes ovládá město!
