Monumentalita, cesta časem i magická moderna. 3 výstavy, které v zimě ještě navštívit.
1. Marius Kotrba: Conditio Humana
Dům umění města Brna, do 2. 3.
Zajímal by vás příběh sochy držící krychli na Moravském náměstí? Vydejte se do Domu umění na retrospektivní výstavu Conditio humana, mapující celoživotní tvorbu Maria Kotrby – jednoho z nejvýznamnějších českých umělců přelomu 20. a 21. století. Představuje Kotrbu nejen jako sochaře a malíře, ale také jako autora reliéfů, kreseb, přípravných prací a dalších děl, jejichž ústředním námětem je člověk.
Snaží se ukázat umělecký vývoj autora od jeho počátečních abstrakcí, přes figurální umění až po zjednodušené formy. Výběr zahrnuje práce ze všech oblastí Kotrbovy tvorby a zdůrazňuje jejich vzájemné souvislosti. Autor se inspiroval každodenním životem, osobními pocity, tématy symbolizující mezilidské vztahy a zájmem o sport. K různým námětům se rád vracel, ať už šlo o motiv rodiny nebo postav s krychlemi.
Za výstavou stojí kurátorka Jana Vránová, která zde Kotrbovo dílo představila už v roce 1997 a vídeňský historik Berthold Ecker, jehož přístup zasazuje autorovu tvorbu do širšího evropského kontextu. Lákadlem je také socha Svatého Kryštofa, patrona poutníků, řidičů a ochránce cest, umístěná na Malinovského náměstí mezi Domem umění a Mahenovým divadlem. Podle pověsti Kryštof převáděl pocestné přes divokou řeku a jednou přenášel dítě, které bylo s každým krokem těžší. Zjistil, že nese samotného Ježíše – a s ním tíhu celého světa. Monumentální socha bude spolu s výstavou k vidění do 2. března.
Marius Kotrba (1959–2011)
Český sochař, malíř a pedagog, jehož díla zdobí veřejný prostor napříč Moravou a Slezskem. Rodák z Čeladné vystudoval kamenosochařství v Uherském Hradišti a následně monumentální sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze. Po studiích působil jako odborný asistent na AVU a vyučoval také na holandské akademii Minerva v Groeningenu. Většinu své pedagogické dráhy však spojil s Ostravskou univerzitou, kde od roku 1997 vedl ateliér sochařství.
V Brně můžete jeho tvorbu spatřit například na nádvoří Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, kde je od roku 2004 instalována socha Kroužkování, nebo jak již bylo zmíněno, před Nejvyšším správním soudem na Moravském náměstí, pro které zhotovil v roce 2010 alegorickou sochu Spravedlnost, ikonicky známou pod názvem exekutor odnášející pračku.
2. Brno nostalgické: Obraz města v proměnách staletí
Muzeum města Brna, do 31. 3.
Chcete vyrazit na cestu do minulosti? Zajděte si do Muzea města Brna na hrad Špilberk, kde vám to umožní vzácné veduty, tedy umělecké topografické vyobrazení města. Výstava ukazuje historický vývoj Brna od 16. do 20. století a nabízí unikátní pohled na staré ulice, náměstí i významné události, tak jak je vnímali umělci různých epoch.
Návštěvníci se mohou těšit zejména na díla brněnského malíře Franze Richtera (1785–1851), který svými kresbami a litografiemi dokumentoval nejen tehdejší architekturu, ale i epizody z historie města, včetně slavnostního odhalení Památníku míru v Denisových sadech (1818) nebo příjezdu prvního vlaku z Vídně do Brna (1839). Kromě Richterových děl je k vidění nejstarší známé vyobrazení města z roku 1593 od Jana Willenberga a panoramatické pohledy od mistrů ze 17. a 18. století až po současné výtvarníky.
Moderní multimediální prvky umožňují formou videomappingu a dynamické veduty zažít Brno tak, jak vypadalo před stovkami let. Pro srovnání historických vedut s dnešní podobou vybraných míst jsou k dispozici fotografie. Atmosféru minulých dob doplňují také modely města nebo dobová móda. Výstava připomíná 120 let existence Muzea města Brna spolu se založením jeho sbírky vedut, dnes čítající na 1000 grafik, kreseb a obrazů s motivy Brna i dalších světových měst.
Veduta
Veduta je grafické, kreslířské nebo malířské zachycení pohledu na město nebo krajinu, které klade důraz na detailní a realistické zpracování. Pro vyniknutí celku někdy ustupuje přirozená perspektiva. V evropském umění se veduty objevují od 15. století, jejich rozvoj následně vyvrcholil v 17. a 18. století, především v Nizozemí a Benátkách. Kromě pohledů na skutečná města, které byly nejčastěji vytvářeny pro dokumentační účely, vznikaly i veduty zobrazující idealizované scenérie. Mezi významné vedutisty Evropy patřili Giovanni Antonio Canaletto, Bernardo Belotto nebo Rudolf von Alt, v českém prostředí pak vynikali umělci jako Václav Hollar, Karel Postl, Antonín Pucherna nebo Vincenc Morstadt.
3. Chagall
Albertina Museum, Vídeň, do 9. 2.
Máte rádi modernu? Pak si nenechte ujít výstavu ke 40. výročí úmrtí jednoho z největších umělců 20. století, Marca Chagalla. Detailní retrospektivu nabízí návštěvníkům do 9. února k vidění vídeňská Albertina. Výstava představuje 100 umělcových děl od raných obrazů, namalovaných v Ruském impériu, přes poetické kompozice z pařížských let až po monumentální plátna z jihu Francie z posledních dekád jeho života.
Chagall sice proplul vlnami primitivismu, kubismu, fauvismu nebo surrealismu, ale nikdy se na jeden umělecký směr neomezil. Namísto toho rozvinul svůj vlastní vizuální jazyk, který prolínal fantazii s realitou. Inspiraci čerpal především ze svého židovského původu a dětství v malém běloruském městě Vitebsk. Jeho díla propojují každodenní motivy, jako jsou vesnické výjevy, houslisté, klauni či zvířata, se silnými duchovními a biblickými tématy. Ačkoliv autorovy obrazy září intenzivními barvami a na první pohled vyjadřují šťastné a kouzelné snové výjevy, setkávají se tyto radostné emoce s prožitky utrpení, temnoty a hrozby. Výstava tak představuje klíčové momenty Chagallovy kariéry a zaměřuje se na jeho práci s nejzákladnějšími tématy lidského života – zrození, lásky, mateřství a smrti.
Marc Chagall (1887–1985)
Významný malíř a grafik se narodil v běloruském městě Vitebsk do ortodoxní židovské dělnické rodiny. Po uměleckých začátcích a studiích v Petrohradě se v roce 1910 díky stipendiu dostal do Paříže, kde dosáhl svých prvotních úspěchů. Za první světové války se vydal zpátky do rodného města, oženil se a stal se ředitelem Lidové školy umění, kterou sám založil. Po neshodách se zastánci abstraktního umění odešel Chagall v roce 1922 zpět do Paříže.
V meziválečném období patřil k nejuznávanějším umělcům. Před nacistickou okupací uprchl do USA, kde jej poznamenala ztráta manželky. Po válce se vrátil do Francie, kde se spolu s Henri Matissem a Pablem Picassem stal součástí modernistické elity. Velké zakázky, včetně vitráží a výzdob významných budov, podtrhly jeho mezinárodní slávu. Chagall zemřel v roce 1985 ve Francii ve věku 98 let.