Odhalili jsme: celé Brno je jen namalované!
Mysleli jste si, že město jako Brno může opravdu existovat? Omyl. Brno je ve skutečnosti jeden velký obraz, malba, dílo kohosi, kdo nechtěl, abychom viděli skutečnost za tahy štětce. Máme pro vás několik důkazů tohoto odvážného tvrzení, první z nich jsou špatně zakamuflovaná okna na Kapucínském náměstí. Schválně si při procházce po tomto náměstíčku vedle Zelného trhu všímejte oken domů. Brzy objevíte, že vícero z nich není ve skutečnosti oknem, ale pouze malbou na zdi. Ptáte se, proč? Že by stavařům došel materiál? Nepravděpodobné. Je za tím nějaká konspirace? Podle nás není jiná možnost.
Radnice na Václavské. Omyl, náhoda? Nemyslíme si
Že Starou radnici najdete na Radnické ulici? Přátelé, nenechte se zmást. Radnice může být, kdekoli si ji namalujeme. Například ve vnitrobloku na ulici Václavská, kde mural od Malujeme jinak oživil poněkud depresivní zeď jednoho z nájemních domů. Kromě radnice na něm najdete i historickou tramvaj nebo papírového draka v barvách znaku města. Pokud tedy neexistující města vůbec mohou mít svůj znak. Lidé z uskupení Malujeme jinak jsou vůbec do celé věci zapleteni, jak napovídají jejich malované trafostanice na různých místech Brna.
Kdo pokreslil Grand? Viník se dodnes nepřiznal
Přístavba Grandhotelu na Benešově 18 navržená v roce 1901 Ernste Lindnerem a Theodorem Schreierem zaujme velkolepou secesní mozaikou. Autor mozaiky se slavným výjevem Paridova soudu však zůstává neznámý. Paris, syn trojského krále Priama se na ní má rozhodnout, které ze tří bohyň (Héra, Athéna a Afrodita) věnuje jablko a určí ji za nejkrásnější. Jak se rozhodnul, nevíme, ale jak se rozhodneme my? Budeme tomu všemu věřit?
Nechtějte, abychom vůbec začínali s Cejlem
Tady je to přímo barevné na bílém! Třináct velkoformátových realizací na prázdných stěnách brněnského Bronxu proměnilo tuto čtvrť v Městskou galerii pod širým nebem a ukázalo, jak lze efektivně provázat umění s veřejným prostorem. Návrhy muralů obstarali umělci František Skála, Vendula Chalánková, TIMO, Milivoj Husák, Marat Danilyan, Kateřina Sidonová a další, malbu samotnou měl u všech projektů na starosti výtvarný ateliér Malujeme jinak (zase oni!). Městská galerie vznikala od roku 2019, poslední příspěvek přibyl v loňském roce. Iniciátor projektu Martin Reiner ve spolupráci s TIC BRNO čas od času pořádá komentované prohlídky galerie, kde se dělí o zajímavosti o jejím vzniku.
Reklama se vrací. Iluze musí být zachována!
Zeď sokolovny na Tomkově náměstí, odhalená při bourání vedlejší budovy, jasně ukazuje, že výrazná reklama na brněnských domech není žádnou novinkou. Tyto různobarevné reklamy, rozkládající se na ploše sto sedmdesáti metrů čtverečních, pochází zřejmě z 30. let minulého století a husovičtí sokolové si je přáli zachovat. Po rekonstrukci sokolovny tedy reklamy na jejím štítu obnovila písmomalířka Pavla Medlová.
Že se na Masarykově okruhu závodí? Nechtějte nás rozesmát
Historie brněnských automobilových závodů se začala psát už v roce 1930, kdy s podporou světoznámé automobilové závodnice, královny volantu Elišky Junkové, vznikla trať pojmenovaná po prezidentu republiky. Původní trať vedla přímo městem, od Bosonoh přes Veselku, Popůvky, Ostrovačice, Žebětín, Kohoutovice, Pisárky a Nový Lískovec zpátky do Bosonoh. Trať se postupem času měnila, prim začaly hrát místo automobilů silniční motorky a dnešní uzavřená závodní dráha byla dokončena v žebětínských lesích u západní části původního Masarykova okruhu v roce 1987.
Je to ale skutečně tak? Na betonové zdi vedle hlavní věže, v místech, kam závodníci před desetiletími (údajně!) zajížděli do depa, před několika lety vznikly graffiti připomínající historii tohoto úseku. Fotili jsme přímo při jejich vzniku. Zbývá jen otázka, jestli nástěnná malba nemá odvést pozornost od otázky, zda nějaké závody na Masarykově okruhu opravdu existovaly (a existují) a nejsou jen projekcí, kterou obrazy vysílají do naší mysli. Budeme doufat, že se mýlíme!
Brno je džungle a Hošna to věděl
Jdete si tak po Maliňáku a najednou slon, lev… opice? Půjdete vpravo na Měnínskou, vlevo na Novobranskou, nebo skočíte rovnou do džungle uprostřed? Výrazná nástěnná malba plná exotických zvířátek je pozůstatkem 90. let a souvisí se jménem podnikatele Rudolfa Hošny – právě on si ji totiž coby reklamu objednal u známého malíře Libora Vojkůvky. Pro toho jde mimochodem o rozměrově největší malbu, kterou kdy vytvořil. Vojkůvka před lety pro Brněnský deník vysvětlil, že malá ještěrka na obraze původně lezla po rámu s reklamním textem, ten ale malíř přemaloval, když Hošnova firma zanikla.
Timovy nápovědy
Street artový umělec Timo je v Brně všudypřítomný. Je jedním z tvůrců iluze namalovaného Brna, nebo na tento fenomén naopak svými díly chytře poukazuje? Maluje na prázdné stěny, odpadkové koše, mosty, zastávky i patníky. Po střípcích jeho díla můžete projít městem jako otevřenou galerií různorodých myšlenek, nápadů, poetických zastavení i reakcí na aktuální dění. Malby střídají básně i trefná hesla či humorné „výkřiky“. Které Timovo dílo je vaše nejoblíbenější? Dejte nám vědět v komentářích pod tímto článek na našich sociálních sítích (tak si i ověříme, že jste dočetli až sem a nejste tedy součástí spiknutí!).
Poražení Švédové? Simulace.
Sgrafito Jana Köhlera na tzv. Švédském domě od architekta Vladimíra Fischera na Smetanově ulici znázorňuje rozhodující bitvu při obléhání města Švédy v roce 1645. Švédští vojáci byli poraženi a z Brna odtáhli, říká se. Co když bylo ale ve skutečnosti obléhání Brna úspěšné a od té doby žijeme tajně pod útlakem cizí země? Co když se nás autor snažil právě tímto sgrafitem před krutou realitou varovat? Nebo naopak vzniklo na objednávku potměšilých Švédů, kteří si libují v tom, že obyvatelé moravské metropole ve skutečnosti neví, že jsou již téměř 400 let seveřany? Příště, až pojedete do Ikey, se nad tím zamyslete.
Uvidíme se u dalšího dílu?
Může to být samozřejmě všechno náhoda, ale po přečtení našeho seriálu musíte uznat, že něco tu smrdí! A že muraly a další nástěné malby se vyskytují i v jiných městech? V Olomouci, Praze, Barceloně, New Yorku, Rychnově nad Kněžnou? Jen důkaz, že konspirace sahá dál, než jsme si mysleli. Sdílejte, než to smažou.
Kuriózní středa
Náš nový seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech. V dalších dílech zjistíme, že Brno je ve skutečnosti New York, vydáme se po stopách neexistujícího kostela a rozebereme tajný plán, s jehož pomocí Josef II. dodnes ovládá město!
