Pokus o vraždu na Hádech i bomba v hotelu. Vyšetří brněnské zločiny Marek Vašut?
Sebevražda výbušninou
Hotel Evropa na Jánské byl na začátku 20. století a v období první republiky oblíbeným kavárenským a ubytovacím zařízením. Dne 31. 7. 1933 se pak stal dějištěm neobvyklé sebevraždy. Nezaměstnaný stavební dělník Zdeněk Knopp se v hotelu ubytoval se svou přítelkyní a dvouměsíčním synem. V 7.30 ráno v pokoji odpálil výbušninu, která zlikvidovala velkou část domu a zabila kromě něj a jeho rodiny dalších pět lidí. Desítky osob si z události odnesly různě těžká zranění. Při pohledu z Jánské ulice je vidět dostavěnou část budovy, která zcela postrádá ornamentální výzdobu fasády. Zajímavost na závěr: Knopp se původně plánoval ubytovat v hotelu Olymp, cena 30 Kč za pokoj se mu však zdála vysoká.
Průmyslníci terčem nenávisti
Meziválečné období spojené v Brně se vzestupem funkcionalismu je bohaté na fascinující vilové domy. Ne každého však fascinovaly v době svého vzniku, alespoň ne v dobrém slova smyslu. V dobovém levicově orientovaném tisku pravidelně vycházely články kritizující očividný luxus panských sídel velkopodnikatelů ve srovnání s bídou přecpaných domečků dělnických kolonií. V některých případech však přešla nesnášenlivost přímo v kriminální činy! Zajímavý příběh se pojí s vilou Himmelreich na Schodové, jež při jarní procházce roku 1936 zaujala čtenáře detektivek Jana Peiperta, který usoudil, že v domě zřejmě bydlí velmi bohatá rodina. Z Lidových novin se dozvídáme, že Peipert si koupil v drogerii na náměstí Svobody žíravinu, jíž polil auto paní Himmelreichové, načež začal rodině psát vyděračské dopisy. Muž dokonce plánoval unést malou dceru manželů Himmelreichových Miriam, což se mu naštěstí nepodařilo.
Brutální vražda četníka
Dne 23. září 1918 bylo v řece Svratce u komínského splavu nalezeno tělo četnického strážmistra ze Žabovřesk Josefa Macourka. Soudní znalec zjistil na těle zavražděného 27 bodných ran. Šetření činu nebylo úspěšné. Teprve když po několika dnech pátrali agenti brněnské tajné policie po pachatelích jedné krádeže, nalezli při domovní prohlídce u zloděje a vojenského zběha Leopolda Pauzra v Komíně revolver a boty zavražděného četníka. Pauzer se k činu přiznal a prozradil i jména tří spolupachatelů. Co je k činu vedlo? V Brně podobně jako na jiných místech země se koncem války skrývalo velké množství vojenských zběhů, většinou se jednalo o ty, kdo se odmítli vrátit na frontu po dovolené. Platilo to i o Pauzrovi. Dne 22. září Macourek jej i jeho společníky zastavil u Svratky mezi Komínem a Bystrcí a vyzval je, aby se legitimovali. Čtyři muži četníka obestoupili a Pauzer ho ubodal vojenským bodákem. Pachatelé si vzali četníkovu karabinu, revolver, brašnu i boty a tělo hodili do vody. Pauzer byl odsouzen na doživotí, jeho tři společníci k víceletému žaláři. Pauzer zemřel ve věku 40 let v ústavu pro choromyslné ve Šternberku. Na místě činu (dnes Kníničská ulice) připomíná tuto událost pamětní kříž, vztyčený roku 2013.
Láska, vášeň, zločin!
Následující příběh je pádem (bezmála doslovně) do kruté, a trochu kuriózní, reality. Láska umí být nebezpečná, o čemž se v roce 2017 přesvědčil brněnský podnikatel v erotickém průmyslu. Muže v důchodovém věku totiž za účelem obchodní schůzky vylákal do lomu Hády milenec jeho o 33 let mladší manželky. Tam se ho pokusil zavraždit tím, že jej strčil ze srázu, podnikatel se však zvládl zachytit. Zatímco visel nad propastí, útočník mu dle své pozdější výpovědi u soudu kopal písek do očí, aby jej donutil pustit se. Poté co si celé situace všimli kolemjdoucí, mladší muž utekl a přivolaná policie pomocí lana vyčerpaného seniora zachránila. Útočník u soudu tvrdil, že čin provedl z lásky a k vraždě ho kvůli dědictví navedla podnikatelova manželka, ta však veškerou vinu odmítala a prohlašovala, že její milenec jednal ze žárlivosti. Sám napadený svou manželku obhajoval a snažil se očistit její jméno. U brněnského krajského soudu dostali oba obvinění milenci v roce 2019 šestnáctiletý trest, olomoucký vrchní soud však rozsudek zrušil a přeživší podnikatel zaplatil za svou manželku desetimilionovou kauci, aby ji dostal z vazby – žena nakonec byla olomouckým soudem pro nedostatek přímých důkazů zproštěna obžaloby, jejímu bývalému milenci byl pak zmírněn trest na 13 let. Telenovela jako Brno, co myslíte?
Zločinci, střeste se. Přichází vlasatý Marek Vašut!
Přesuneme se nyní ze světa faktů do říše fikce a televizní zábavy. Zůstaneme ale v Brně! Na začátek malá otázka na vás: kdo je nejlepším detektivem všech dob? Sherlock Holmes? Hercule Poirot? James Bond? Samá voda. Nejlepším, nedrsnějším a nejobdivovanějším vyšetřovatelem zločinů je samozřejmě devadesátkový Detektiv Martin Tomsa v podání Marka Vašuta! Osmnáct dílů série plné potyček se zloduchy v prostředí Brna a jeho okolí mohli diváci na televizních obrazovkách sledovat v letech 1994–1998. Zajímavostí je, že Marek Vašut se při natáčení nenechal zastupovat kaskadérem a všechny nebezpečné kousky odehrál sám. Podobně to dělá třeba Tom Cruise, rozdíl je jen v tom, že Vašut to dělá líp.
… a koho nechytí Vašut, toho chytí Barťák
Že je Brno vůbec městem televiznímu a filmovému vyšetřování zločinů zaslíbené, již navždy ustanovily Četnické humoresky, jeden z nejoblíbenějších českých seriálů vůbec. A ačkoli filmová budova četnické pátračky v Králově Poli již nestojí, mnoho míst z jednotlivých dílů po městě určitě poznáte. Nejedná se však o jedinou „brněnskou kriminálku“ – mohli bychom z nich vytvořit samostatný žánr! Nedá nám to nezmínit sérii Hříšní lidé města brněnského, Labyrint Jiřího Stracha či Hlavu Medúzy Filipa Renče. Vzpomene si ale ještě někdo na sérii Stopy zločinu s Jiřím Bartoškou? Bartoška jako nadporučík Kosma, Krajská správa SNB à la dnešní Krajské policejní ředitelství, auta Veřejné bezpečnosti parkující na Římském náměstí, lidé proudící do již neexistujícího kina Družba u Maliňáku… Pozapomenutá televizní kriminální série z 80. let je velmi bohatá na záběry z různých koutů Brna, přičemž ideové zatížení příběhů i dialogů a na dnešní poměry až úsměvné technické provedení i dramaturgie jednotlivých scén jsou, stejně jako brněnské reálie, zajímavé hlavně jako doklad doby.
Krvavý býval Bronx!
Od televizních obrazovek ještě krátce přeskočíme k literatuře. Chcete-li si přečíst zábavné povídky inspirované skutečnými zločiny, které se udály v Brně, doporučujeme knihu Krvavý Bronx, která vyšla v roce 2020. Spojuje povídky autorů z nakladatelství Host a Druhé město, za jejich téma posloužily motivy z černé kroniky brněnské čtvrti zvané „Bronx“ druhé poloviny 19. století. Vraždy, krádeže, jindy jen bizarní záměny či sňatkové podvody, to vše v podání autorů, jako jsou Kateřina Tučková, Alena Mornštajnová, Bianca Bellová, Martin Reiner, Michal Konečný a další.
K brněnským zločinům, kriminálním případům či tajemným zmizením se v našem seriálu Kuriózní středa určitě ještě vrátíme! Zatím si můžete přečíst celý seriál ZDE.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech. V dalších dílech se vydáme se po stopách zaniklých brněnských kin a rozebereme tajný plán, s jehož pomocí Josef II. dodnes ovládá město!
