Přestavěno nacisty. Na Špilberku byla kasárna wehrmachtu
Opravdovou baštou (v obou významech slova) pozůstatků 2. sv. války je hrad Špilberk. Poté, co hrad v roce 1939 zabrala německá armáda, jej Němci zhruba rok využívali coby vězení, pak začala – za využití vězňů na těžké práce – přestavba Špilberku na vzorovou kasárnu wehrmachtu. Dodnes se na hradě z této doby zachovaly desítky drobných i větších úprav, například jedna z umýváren pro mužstvo, držáky na pušky nebo přestavěná schodiště. „V každém rohu hradu bylo původně točité schodiště, což je praktické pro obranu. Když sem ale přišli vojáci wehrmachtu, trvalo by hrozně dlouho, než by se po točitém schodišti všichni dostali nahoru nebo dolů. Všechny rohy tedy Němci vybourali a postavili schodiště, která tu vidíme dodnes. Vypadají jako německá gotika, ale vznikly v roce 1940,“ vysvětluje historik Petr Vachůt z Muzea města Brna.
Vlaštovčí hnízdo
Němci také vystavěli hlásku v jižním křídle hradu. V tomto Vlaštovčím hnízdě, jak domek v souladu se středověkou terminologií pojmenovali, se nacházela reprezentativní důstojnická jídelna s bohatou výzdobou a několika ručně malovanými kamny – ta tu můžeme najít i dnes. Jedna kamna zdobí vyobrazení „poctivých německých měst“ jako Brno, Jihlava, Olomouc, Znojmo nebo Kroměříž. Na druhých najdete další dobovou zajímavost – sošku Evžena Savojského. „Původní soška po válce zmizela neznámo kam. Před několika lety však odborníci z našeho uměnovědného pracoviště kontaktovali firmu, která ji vyráběla. Našli v archivu původní formu, dnešní soška tedy není kopie, ale vlastně druhý originál, vypráví historik Michal Hančák z Muzea města Brna. Důstojnické patro navazuje schodištěm na poddůstojnickou jídelnu v přízemí domku s výzdobou od Hanse Friedricha Wachy, který je autorem (mimo jiné) obrazu na hlavní oltáři v kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie na Křenové. Tento prostor před nacistickou přestavbou sloužil coby byt velitele pevnosti.
Obnovený bastion
Z prostoru před vstupem do Vlaštovčího hnízda se otevírá výhled na bastion s děly – původní bastion zbořili Francouzi v roce 1809, současný stav je obnova provedená nacisty ve 40. letech 20. století. „Německá armáda se totiž do velké míry snažila vrátit Špilberku vizuál středověkého hradu a barokní pevnosti,“ popisuje Michal Hančák a dodává: „Zajímavostí je, že tato přestavba byla vedena pod památkovým ústavem. V době druhé světové války paradoxně vznikl první stavebně-historický průzkum Špilberku. Byl publikovaný kunshistorikem a památkářem Karlem F. Kühnem – bylo však předem "ideologicky dáno", jak má průzkum dopadnout. To aby potvrdil, že Špilberk má typické stavební znaky německého hradu.“
Kaple křížů
„Po obsazení hradu Špilberk zřídili vojáci wehrmachtu v místní barokní kapli vlastní „svatyni“ kde mimo jiné vzpomínali na své padlé kamarády,“ přibližuje historik Petr Vachůt z Muzea města Brna. Místo hlavního oltáře zaujala žulová krychle se svastikou ve středu – ta je v kapli zachována dodnes. Oltářnímu výklenku vévodil velký znak Třetí říše - orlice držící v pařátech věnec se svastikou. Naproti ní pak visela busta Adolfa Hitlera. Nová expozice Kaple křížů (k vidění od dubna) připomíná nejen historii prostoru, ale také představuje antinacistické obrazy německého umělce Johna Heartfielda, který kapli v roce 1967 navštívil a sám svá díla k vystavení zde věnoval.
Kryty v kasematech
V Brně byly během války postaveny desítky specializovaných protileteckých krytů. Mezi ty největší patřily například podzemní prostory na Úvoze nebo Husově ulici (dnes zpřístupněné jako Kryt 10-Z), Poměrně rozsáhlý byl také protiletecký kryt (dnes zasypaný) pod Mendlovým náměstím. Na samotném hradě Špilberk pak dodnes zbyla hrubá stavba protileteckých krytů v kasematech. „Když ve 44. roce začaly letecké pumové útoky, Němci zjistili, že vojáci z posádky nemají žádné místo úkrytu před bombardováním,“ vysvětluje Petr Vachůt. „Nedokončenou stavbu v kasematech na konci války Němci opustili ve spěchu. Z původního „vybavení“ se dochovala rozvodná deska pro telefonní ústřednu. Jde o výrobek dodnes existující firmy, nese značku společnosti Siemens & Halske,“ doplňuje Michal Hančák a připomíná: „Nedokončené kryty po válce sváděly ke snaze interpretovat je tak, že nacisté se snažili pod Špilberkem vybudovat plynové komory. Neexistují však žádné materiály, které by to indikovaly.“
Viditelných stop druhé světové války nese nejen hrad Špilberk, ale celé Brno dodnes nespočet. V chystaném květnovém vydání časopisu KAM v Brně se jim budeme podrobně věnovat a podíváme se nejen na Špilberk, ale také do podzemních továren nebo na pohřebiště sovětských vojáků. V KAMu (a brzy i na Objev Brno) také najdete rozhovor s historikem Michalem Konečným, průvodcem po historických zajímavostech města.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.