Šipky na domech, chybějící věže. Válka je v Brně přítomná dodnes
Zatímco cílem spojenců, kteří používali bombardéry B-24 Liberator a Boeing B-17, bylo ochromit válečný průmysl ve městě a dopravu materiálu přes zdejší důležitý železniční uzel, sovětští letci shazovali bomby z lehčích letounů a přesnějším zacílením měli likvidovat infrastrukturu města. Nejničivější z náletů provedli spojenci v listopadu 1944, kdy svrhli na centrum i předměstí ve třech vlnách zhruba 2 500 pum, 200 domů bylo zničeno a další tisícovky poškozeny. Zemřelo 578 Brňanů včetně 40 dětí, které v krytu na Mendlově náměstí zaplavila vařící voda ze zasaženého potrubí.
Sovětské bombardování začalo 8. dubna 1945, protože bylo zrovna slunečné nedělní odpoledne a sirény se rozezněly až několik minut po útoku, vyžádalo si mnoho obětí v brněnských ulicích a parcích, především na Kolišti. Nálety pokračovaly až do příchodu Rudé armády 26. dubna a zemřelo při nich 274 Brňanů.
Bílé šipky na domech
Všimli jste si někdy při procházení městem bílých šipek na fasádách některých domů? Tyto šipky jsou pozůstatkem druhé světové války a označovaly domy, ve kterých se nacházel protiletecký kryt – Luftschutzraum. Najdete je většinou pod okny ve druhém patře, ukazují dolů ke sklepním okénkům. Místo krytu zpřesňovaly ještě šipky v přízemí – ty se však kvůli obkladům a novým nátěrům nedochovaly v takovém množství. Šipky měly při náletu pomoci obyvatelům Brna rychle najít nejbližší úkryt, také díky nim bylo možné po bombardování u poničených domů určit, kde se pravděpodobně nacházejí ranění nebo troskami uvěznění lidé.
Chybějící věže
Bombardování je na městě dodnes viditelné nejen kvůli prolukám po zničených domech (například výrazná proluka na Novobranské ulici nebo místo, kde nyní roste Janáčkovo kulturní centrum). Také domy, které byly zasaženy, ale zůstaly stát, si nesou svá znamení. Výraznou stopu náletů najdeme například na budově brněnského hlavního nádraží. Na ústřední halu původně z obou stran „dohlížely“ dvě věže, vybudované na počátku 20. století Josefem Nebehosteným podle projektu architekta Josefa Oehma a konstruktéra Franze Uhla.
Pravá věž (z pohledu čelem k nádraží) však byla zasažena právě při spojeneckém náletu v listopadu 1944 a i přes návrhy na její obnovu, které měly být součástí před několika lety provedené rekonstrukce budovy, hlavnímu nádraží dodnes schází. Podobnou věžní „asymetrii“ způsobenou válečným bombardováním můžete pozorovat i na domě na náměstí Svobody, v němž sídlí restaurace Zlatá loď.
Nápisy na stavební fakultě
V našem posledním tipu se vzdálíme od stop válečných náletů a podíváme se na jednu dodnes patrnou připomínku osvobozování Brna z dubna 1945. Jsou jí dva nápisy v azbuce na budově Stavební fakulty VUT na Veveří. Cedulky tam připevnili vojáci Rudé armády jako znamení, že se v domě nevyskytují německé miny. Coby memento druhé světové války jsou dva ruské nápisy přímo z ulice na domu viditelné dodnes. Zajímavý příběh ukrývá i protější Právnická fakulta MUNI, kterou po uzavření vysokých škol na podzim 1939 zabralo gestapo. Jeho příslušníci si nechali upravit interiér i exteriér budovy, kterou „zdobil“ nápis Deutschland siegt an allen Fronten für Europa.
V suterénu byla kantýna s barem, kterou malíř Karel Minář spolu s dalšími umělci vyzdobil variacemi na starogermánské mýty – postavám pak přimaloval tváře skutečných pohlavárů brněnského gestapa. Historik Michal Konečný v průvodci Brno nacistické uvádí, že tento očividný výsměch nadutí Němci neprohlédli a na malbu byli dokonce hrdí. Na konci války byla budova právnické fakulty poškozena při střetu Rudoarmějců s bránícími se příslušníky SS a také tlakovou vlnou po výbuchu muničního skladiště v nedalekém internačním táboře Pod kaštany.
Viditelných stop druhé světové války nese Brno dodnes desítky, ne-li stovky. V chystaném květnovém vydání časopisu KAM v Brně se jim budeme podrobně věnovat a podíváme se nejen na fasády budov, ale také do podzemních krytů, barokní kaple s hákovým křížem nebo na pohřebiště sovětských vojáků. V KAMu (a brzy i na Objev Brno) také najdete rozhovor s historikem Michalem Konečným, průvodcem po historických zajímavostech města.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.
