Tady bylo kino? V Brně se promítalo všude!
Teď tu byl!
První filmové promítání v Brně, a po Karlových Varech druhé na našem území, uskutečnil Rakušan Albert Schiller v srpnu 1896. Stalo se tak pouze šest měsíců po vůbec prvním kinematografickém představení na světě, které uspořádali bratři Lumiérové v Paříži. Za 50 krejcarů mohli Brňané v místním Grand Hotelu zhlédnout krátké snímky (kterým se tehdy říkalo pohyblivé obrázky) Skotský tanec, Hasiči, Scéna u holiče, Deštník – taneční duo, Taneční trio a Scéna na pláži. Od té doby začaly pojízdné kinematografy do Brna cestovat pravidelně a zrodil se fenomén nové lidové zábavy.
Empire Bio Co. Tedy Central. Tedy Úderka
První brněnské stálé kino si založil na Velkém náměstí – dnešním náměstí Svobody – královopolský rodák Dominik Markus Morgenstern. Kino v budově, kde v současnosti najdete restauraci Zlatá loď, pojmenoval The Empire Bio Co. a šlo o údajně největší podnik tohoto druhu v Rakousko-Uhersku, kapacita sálu byla více než 300 osob. Morgenstern byl také průkopníkem tzv. „pařížských“ či „pánských“ večerů, při nichž ve svém kině promítal pikantní snímky, kvůli odporu mravně založené části veřejnosti však byl nucen od těchto večerů upustit.
Za první republiky se kino jmenoval Central, po druhé světové válce bylo přejmenováno na Úderku. A tak jak bylo The Empire Bio Co. prvním brněnským stálým kinem, Kino Úderka bylo zase prvním kinem definitivně zlikvidovaným během normalizace. Počátkem konce jednoho z menších kin v Brně, které těžilo ze strategicky skvělého umístění i z repertoáru, byla změna programu. Úderka vyfasovala méně atraktivní filmy (ze socialistických zemí) a kina Družba (neboli Kapitol) a Praha (čili Alfa) se jim vyhly. Druhá rána přišla v momentě, kdy se na České začalo opravovat papírnictví Jiskra a provizorní prostory mu poskytla právě Úderka. Kino skončilo těsně před začátkem 80. let, 1. 3. 1979. Ovšem ještě nějakou dobu zde probíhalo tzv. „kino chudých“, což byla zadní projekce na fólii z matného PVC nasměrovaná na náměstí Svobody. Program do ulice - tedy na náměstí - se skládal z krátkých, obvykle dokumentárních filmů a grotesek z programu kina Čas.
Kdy se začal krátit Čas
Dominik Markus Morgenstern nezůstal u jediného kina, ve dvorním traktu naproti hlavnímu vlakovému nádraží zřídil v roce 1914 kino Apollo, které bylo ozvučeno v roce 1931 a v roce 1947 přejmenováno na Kino Čas. Program Kina Čas tvořila smyčka opakujících se krátkých filmů, grotesek, kreslených filmů a zajímavostí ze světa. Jelikož se promítalo nonstop, v kině lidé často čekali na vlak nebo pospávali, což přispívalo k jeho specifické atmosféře. Uzavřeno bylo v roce 1981, po revoluci v budově fungovala pivnice s hernou, až v roce 2024 se již dávno nevyužívané prostory podařilo městu prodat.
Brněnský Hollywood
Prvorepublikový svět brněnských kin má i svou tragickou postavu – je jí podnikatel Hugo Fanta, který v Brně, Praze i Bratislavě vlastnil několik kin a na počátku třicátých let se mu s příchodem zvukového filmu podařilo přivést do místní distribuce několik velmi úspěšných snímků. V Brně mu patřilo úspěšné česky hrající kino Universum (1918–1935) v budově dnešní činoherní scény Městského divadla Brno. Špatný konec však měl jeho velkolepý projekt „brněnského Hollywoodu“. Fanta chtěl na výstavišti vybudovat moderní filmové ateliéry a udělat z Brna nejen město kinosálů, ale také centrum samotného natáčení. Obrovské částky, které do projektu investoval, však vedly k zadlužení a následnému krachu, který Fanta psychicky neunesl a v roce 1931 spáchal sebevraždu.
Kapitol, Družba… Utopia?
Do třetice všeho dobrého. Rodina Morgensternů si v Brně kromě kin The Empire Bio Co. a Apollo založila i velkolepé kino Kapitol, které se nacházelo v nově vybudovaném Paláci Morava. Po roce 1945 byl název změněn na Družba a s více než 400 sedadly šlo o velmi dobře dimenzovaný a oblíbený kinosál. Do programu kina Družba se pak v 80. letech výrazně otisklo uzavření kin Úderka a Čas. Přerušením provozu v obou kinech bylo vážně ohroženo plnění plánu návštěvnosti i plánu tržeb. A takhle tedy ne, soudruzi. Správa městských kin proto Družbě rozhodla navýšit „hrací profil“ ze tří představení denně na šest filmů za den. Diváci byli obklopeni sedmdesátkovým designem, kino bylo totiž renovováno začátkem roku 1976. Po revoluci se sál vrátil k názvu Kapitol, dnes v jeho bývalých prostorách najdete čajovnu Utopia.
Od Kina Alfa k HaDivadlu
Funkcionalistická Alfa Pasáž, vybudovaná ve 30. letech 20. století podle návrhu Bohuslava Fuchse, byla také domovem Kina Alfa, které se, stejně jako vedlejší klub Metro, nacházelo v suterénu pod pasáží. Usadilo se v něm téměř 800 diváků a svůj provoz zahájilo 1. března 1932 premiérou filmu Bílé opojení. Po poválečném znárodnění budovy byla Alfa přejmenována na kino Praha, k původnímu názvu se vrátilo v devadesátých letech, než byl na počátku nového tisíciletí provoz definitivně ukončen. Prostory Kina Alfa prošly rekonstrukcí podle návrhu ateliéru RAW a v roce 2003 se do nich nastěhovalo HaDivadlo, které je součástí Alfa Pasáže dodnes.
Od Bio Moderny ke Cabaretu des Péchés
Další pasáž, další kino. Multifunkční dům známý jako Palác Jalta na Dominikánském náměstí vyrostl v letech 1928–1929 podle návrhu Jaroslava Polívky, jeho součástí byla nejen obchodní pasáž, ale také kino Bio Moderna (Moderna byl také původní název paláce) v rozsáhlém suterénu. V roce 1949 bylo kino přejmenováno na Kino Jalta a pod tímto názvem fungovalo až do devadesátých let, kdy se v celé budově střídali nájemci, obchody a služby. V prostorách kina krátce fungoval také hudební klub Babylon známého devadesátkového podnikatele a producenta Rudolfa Hošny. Po roce 2000 byla Jalta uzavřena veřejnosti, teprve po zdařilé rekonstrukci v roce 2019 znovu otevřela návštěvníkům a v bývalém kině Jalta vznikl Cabaret des Péchés, který ve stylových suterénních prostorách nabízí kromě moderních kabaretních a akrobatických show také stand-up vystoupení či koncerty.
Čestné zmínky. Znáte další?
Brno bylo za první republiky a v období od druhé světové války do 70. let na kinosály opravdu bohaté, namátkou můžeme kromě výše uvedených zmínit Brněnské biografické divadlo (později Viktoria) na Dornychu, zničené za druhé světové války, Kino Urania v místech dnešního Divadla Radost, Starobrněnské kino (později Kino Svoboda, přezdívané „blechárna“) fungující na Mendlově náměstí naproti pivovaru do roku 1962, Bio Vesmír (později Kino Světozor) v Židenicích nebo BIO Besední dům (později ADRIA či Jadran) na Palackého třídě, kde dnes najdete nákupní centrum s několika obchody. Vybavíte-li si další bývalé kinosály, které dnes slouží jinému účelu, podělte se s námi o vzpomínku či fotku na našich sociálních sítích.
Jednou kino, vždycky kino
Nakonec se podíváme na pár míst, kde kina přestála turbulentní časy a stále se tu promítá. Bude to bohužel rychlé, pouze tři tradiční brněnská kina přežila nástup multiplexů. Kino Art na Cihlářské začalo promítat v roce 1919 jako Jugendkino zaměřené především na brněnskou německou mládež. Několikrát změnilo název i koncept, od roku 1948 do roku 1969 bylo známé coby Kino náročného diváka, od roku 69 již nese současné jméno Art. Budova prošla před několika lety rozsáhlou rekonstrukcí, kino v současné době provozuje TIC BRNO a zajít sem můžete na promítání do velkého či malého sálu nebo posedět v oblíbené kavárně / baru Café Art.
Kino Lucerna v Žabovřeskách začalo pod názvem Bio Aladin promítat již 29. května 1915 a je druhým nejstarším dosud fungujícím kinem v České republice (po Lucerně pražské). Bio Aladin vybudoval zednický mistr Bartoloměj Novák, současný název nese kino od roku 1917. Za svou stodesetiletou historii prošlo mnoha stavebními úpravami, modernizacemi sálu, změnami majitelů i provozovatelů, v současné době nabízí až čtyři promítání denně. Podrobnou historii brněnské Lucerny si můžete přečíst na webu kina.
Třetím brněnským kinem, které dosud (ač v omezeném režimu) funguje, je Scala na Moravském náměstí. Kino s původním názvem Bio Dopz vzniklo coby součást paláce DOPZ na konci 20. let 20. století, od roku 1935 nese současný název (s „krátkým“ intermezzem v letech 1948–1989, kdy se jmenovalo Kino Moskva). Kvůli ztrátovému provozu byla Scala roku 2011 jako městské kino uzavřena a chopila se jí Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Aeropolis. Univerzitní kino Scala se následně deset let drželo, co se návštěvnosti jednosálových kin týče, v celorepublikové špičce. Hlavní sál byl v červnu roku 2023 uzavřen kvůli problémům se statikou, provozovatelé však dále promítají v režimu „Skalka“ ve spodním foyer s kapacitou 50 míst.
Bonus: letňáky jsou v Brně přes sto let
Fenomén letního kina samozřejmě také není žádnou novinkou (teď máme na mysli stálá letní kina, nikoli pojízdné kinematografy). Za první republiky, spolu s boomem kinosálů, vzniklo také letní kino na Stadionu Sokola I. Brno na Kounicově ulici. V roce 1923 jej provozovala společnost Brněnské výstavní trhy, v roce 1926 Československý Červený kříž, od roku 1930 přímo Sokol Brno – 13. června tohoto roku zahájil sezonu promítáním němého amerického snímku Veliký Bardelys. Poslední promítání se na Kounicově uskutečnilo v roce 1991. Dnes v Brně fungují desítky různě velkých letních kin od velkolepých projekcí v zahradách vil až po sousedské večery s filmy na zahrádkách gastronomických podniků. V centru najdete Letní kino Brno-střed na Dominikánské, Scalní letňák na nádvoří Místodržitelského paláce a u Janáčkova divadla, letní scénu Artu v zahradě vily Löw-Beer. Za letňákem můžete vyrazit také na Špilberk, na Vlněnu, do Medlánek, k Beach Baru Hříbek u přehrady nebo kouknout na old school i nové sci-fi pecky u hvězdárny v rámci Festivalu Planet.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.
