Jan Sapák: Slovo funkcionalismus je lokální klišé, architektům šlo i o krásu.

Když se řekne „funkcionalismus a gastronomie“, která místa vám jako první přijdou na mysl?

Slovo funkcionalismus mi zní skoro až jako takové lokální klišé, v zahraničí se tento výraz používá sporadicky. Ačkoli se tehdejší architekti na funkčnost odvolávali, samozřejmě jim šlo i o krásu. Raději tedy dávám přednost výrazu moderní architektura. Předválečné Brno znalo několik pohostinských podniků, které s architekturou rezonovaly. Byly to zejména Avion a Café Zeman, pak ještě Dorotík, Toman, Kolbaba, Sedláček, ERA a restaurace v zábrdovických lázních. A něco příležitostného na výstavišti. Jak vidno, většinou kavárny, cukrárny nebo lokály.

Jak byste tedy krátce charakterizoval moderní architekturu v Brně a její význam pro město?

Moderní architektura (myslím před válkou) měla v Brně opravdu velmi vysokou hodnotu, a to i v přísném mezinárodním srovnání. Postavilo se zde mnoho set moderních staveb, z nichž asi padesát mělo vysokou evropskou úroveň a tomu též odpovídající vliv. Moderní architektura rezonovala se zážitky velké části, možná většiny obyvatelstva.

Světově významná je vila Tugendhat, můžete však vybrat veřejnosti méně známé funkcionalistické budovy, jež rozhodně stojí za pozornost?

Jsou zde skvostná díla i zcela domácího původu: …hotel Avion, pavilon města Brna, krematorium, Dětská nemocnice, lázně v Zábrdovicích, celé výstaviště, Žáčkova vila, kolonie Nový dům, obřadní síň na Ústředním hřbitově, chlapecká a dívčí škola na Zemědělské a mnoho dalších.

Kdo jsou nejvýznamnější brněnští architekti této éry?

Jistěže Bohuslav Fuchs, i když snad alespoň ze třetiny k němu můžeme počítat i Adolfa Loose. Pak jsou to Bedřich Rozehnal, Arnošt Wiesner, Otto Eisler… Talentovaní a významní byli i Kumpošt, Polášek Kerekes, Kranz, Pořízka, Kyselka… Bohuslav Fuchs je ovšem velká mezinárodní postava, nebál bych se říct, že patřil mezi deset nejvýznamnějších evropských architektů meziválečné doby. Když do Brna přijel Mies van der Rohe, architekt vily Tugendhat, měl už Fuchs realizovaných asi sedmnáct moderních staveb.

Jaká je podle vás nejohroženější brněnská moderní stavba?

Je jich celá řada. Nejvíce asi pošta na nádraží a také lázně v Zábrdovicích, které měly vedle naprosto špičkové architektury i velký společenský dopad – vznikly v době, kdy pro velkou část obyvatel města nebylo běžné mít doma koupelnu, sloužily jako místo setkávání i kulturní centrum. Prováděl jsem v nich spoustu velkých osobností architektury, všichni jimi byli fascinováni.

Proč je tolik meziválečných budov dnes ve špatném stavu?

Moderní architektura má své technické slabiny (tenké stěny, špatně řešené ploché střechy apod.), které jejich zachování komplikují. Navíc na rozdíl od dřívějších řemeslných staveb byla u těch moderních spousta součástí vyráběna průmyslově. A ty technologie už jsou mrtvé, nemůžete je řemeslně napodobit. Chce to značné úsilí, které dnes mnohdy chybí. Když památku vlastní soukromník, město nemá mnoho možností, ale mělo by jít příkladem. Což bohužel žádná ze současných reprezentací města nedělá.