Téma silných žen je v našem divadle klíčové, říká principálka Mikro-teatro
Jak se divadlo posunulo od založení?
Velmi výrazně. Na počátku jsme hrály v domácnostech a knihkupectvích. Naše vystoupení bylo za dobrovolný příspěvek. Od roku 2024 máme stálou scénu, což byl náš velký sen. Toužily jsme po tom mít zázemí, kam bychom mohly zvát diváky. Zakotvily jsme v pasáži bývalého kláštera. Máme i dvorek, takže za hezkého počasí občas hrajeme i venku. Je to taková oáza klidu. Celý prostor jsme zařídily tak, aby se u nás člověk cítil jako doma. Takže když přijdete, tak můžete mít spíš pocit jako byste šli na návštěvu k někomu do obýváku.
Dále jsme se posunuly v tom, že jsme začaly vytvářet také formáty pro dospělé. V současné době máme osm inscenací pro děti a čtyři pro dospělé. A připravujeme další, takže opravdu myslíme na starší publikum. Během produkce jsme si velmi blízko a snažíme se o přímou interakci s divákem.
Musely jste čelil nějakým výzvám?
Výzva, která nás neustále provází, je financování. Pokud bychom měly fungovat pouze ze vstupného, tak by muselo být extrémně drahé. Takže jsme také závislé na nejrůznějších dotacích a grantech. Byrokratická zátěž omezuje všechna nezávislá divadla. Jde o velmi vyčerpávající proces a o opravdu obrovskou výzvu, ale divadlo nám za to prostě stojí.
Na jaká témata se zaměřujete?
Jedním z našich velkých témat jsou výrazné ženy. Ženy, které jsou odvážné, inspirativní, ale z nějakého důvodu ve společnosti nejsou vidět. Je naší misí je osvětlovat a dávat jim prostor. Zabýváme se tím i v rámci projektu Rozžij knihu, ve kterém vybíráme autorky, které chceme podpořit nebo samozřejmě konkrétní příběhy ženských postav. To je téma, které se celým naším fungováním proplétá jako červená nit.
Jedním z našich velkých témat jsou výrazné ženy. Ženy, které jsou odvážné, inspirativní, ale z nějakého důvodu ve společnosti nejsou vidět.
Co jste se během práce naučila?
Já se toho naučila hrozně moc. Naučila jsem se větší trpělivosti, všechno prostě nebude hned, jak bych si představovala. Naučila jsem se také lépe rozhodovat a brát zodpovědnost za svoje rozhodnutí. Rozhodně jsem se posunula i ve způsobu komunikace a osvojila si určitou míru diplomacie.
Posunulo se nějak směřování vašeho divadla?
Myslím, že se stále držíme naší vize a inspirace. Zároveň vidím posun právě v tom projektovém zaměření na dospělé. Také děláme vzdělávací projekty, kdy se například snažíme vést děti ke čtenářství, a to třeba různými formami workshopů.
Můžete mi přiblížit březnový program?
Každý čtvrtek dopoledne míváme pravidelný program pro úplně nejmenší děti a jejich rodiče. Většinou ho propojujeme s Rozžij knihu. Jde o takovou službu pro rodiče, kteří jsou na mateřské a nechtějí být pořád zavření doma. Dostanou u nás příležitost pro seznámení se současnými knihami a inspiraci, jak s knihami doma pracovat.
Čeká nás i speciální host Jakub Folvarčný. Ten za námi přijede 22. března v 10 hodin s inscenací pro celou rodinu, která se jmenuje Cirkus Prdítko. Inscenace Vrbky se nám zelenají uvedeme 16. března na Kafaře v Obřanech. V inscenaci objevujeme tradice od masopustu po Velikonoce. Je velmi krásně zpracované loutkovým způsobem.
Taková třešnička programu bude světová premiéra inscenace La Pícara aneb neuvěřitelný příběh jeptišky důstojnice. Text je inspirovaný skutečným příběhem ženy, která žila v 17. století. V patnácti letech utekla z kláštera a potloukala se po světě převážně v mužské identitě.
Byla velmi rázná a ničeho se nebála. Premiéra bude u nás na Josefské. Prostor přizpůsobíme tomu, aby vypadal jako malá hospůdka. První repríza se odehraje 29. března opět u nás v prostoru v rámci Noci divadel, kdy zážitek doplní kapela Urband.
Můžete mi přiblížit formát Rozžij knihu?
Vznikl s myšlenkou pomoct rodičům s orientací na knižním trhu, protože se domníváme, že se jich vydává hrozně moc a lidé často nemají kapacitu mít přehled o tom, jaká kvalitní literatura je pro děti zrovna k mání. Proto jsme se spojily s nakladatelstvím Host, které nám jednou za půl roku doporučí nejlepší knižní novinky vhodné pro zpracování. Ty poté dětem představíme scénickým způsobem, na který navazuje kreativní dílna.
Formát pro dospělé vychází ze stejného konceptu, ale zároveň může jít i o takovou kuriozitu pro diváky, kteří už knihu přečetli a chtějí vědět, jak by se mohla převést do divadelní formy. Jedná se o půl hodiny až čtyřicet minut scénické skici a doplňující debaty s autorkami a případnými hosty. Probíhá jednou za měsíc.
S tímto formátem budeme také navštěvovat knihovny a máme i pozvání na festivaly. Nyní připravujeme knihu Roztěkané od Kláry Kubíčkové. Premiéra bude 24. dubna v 19 hodin. Jedná se o knihu o ženách s ADHD. Je to pro nás výzva.
Kde čerpáte inspiraci na knihy?
U knih pro dospělé sázíme na Host. Knihy pročítáme a pak konzultujeme, jestli je nám téma blízké, jak ho nejlépe zpracovat a podobně. Do konce sezóny jsme vybraly ještě knihu Nejmenší společný násobek od finské autorky Pirkko Saisio. Je to autofikce, která mě naprosto pohltila. V červnu potom budeme reprízovat knihu Směna od Anny Beaty Háblové.
Spojily jsme se s nakladatelstvím Host, které nám jednou za půl roku doporučí nejlepší knižní novinky vhodné pro zpracování.
Jaké jsou odezvy na tento projekt?
První představení bylo úplně plné a lidé zůstávali i dlouho po něm, kdy jsme debatovali o tématu. Byl to velmi uvolněný večer. Celá skica se všem velmi líbila.
Jaké máte plány do budoucna?
Rády bychom v rámci našeho mikro-cyklu ročních období zpracovaly tradice podzimní, které by děti prováděly obdobím od dožínek po dušičky. Vzhledem k tomu, že verše tohoto cyklu z pera básníka Tomáše Lotockého jsou opravdu unikátní, tak jsme oslovily nakladatelství Host s tím, že bychom je chtěly vydat i knižně. Vize je taková, že by ilustrace vytvořil náš dvorní grafik Martin Krkošek. Právě on stojí za celým vizuálem našeho divadla.
V příští sezoně plánujeme Klauniádu do obýváku na téma návštěva, kde se spojíme s divadelním uskupením Labil bones, které tvoří Ondřej Klíč a Michal Chovanec, kteří jsou zároveň zdravotními klauny. Zaměříme se na to, jak se připravujeme, když k někomu vyrážíme na návštěvu. A naopak, jaké je to být hostiteli a návštěvu očekáváme. Program by měl proběhnout na přelomu ledna a února příštího roku. Další inscenace, kterou uvedeme v příští sezoně bude Duhový jednorožec, který bude ukazuje pestrost a barevnost našeho světa. Celá inscenace je založená na hrách se světlem, optikou a barvami. A také nás čeká poslední díl cyklu ročních období – letní tradice.