Kostel, který neexistuje. Propadl se do země?
Správně jste na úvodní fotografii článku poznali dnešní náměstí Svobody. Kde se ale kostel sv. Mikuláše na dřívějším „Dolním trhu“ či „Velkém náměstí“ vzal? A kam potom šel? Odpovědi máme a dáme.
Rané stavby
Kostel svatého Mikuláše patřil k nejstarším zdokumentovaným kostelům v Brně. Z časů počátků šíření křesťanství v době cyrilometodějské (a tím pádem zřejmě i vzniku prvních křesťanských svatostánků) nemáme na území dnešního Brna bohužel žádné doložitelné stopy. Jistě jen víme, že v 11. století stála na dnešním klášterním dvoře na Mendlově náměstí raně románská rotunda (mimochodem zatím nejstarší nalezená stavba v Brně!) a později kostelík Panny Marie, kolem kterého začal ve století 14. na popud Elišky Rejčky vznikat klášter a monumentální bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Nezpochybnitelnou dominantou mezi křesťanskými chrámy moravské metropole je samozřejmě katedrála svatého Petra a Pavla, jejíž počátky taktéž sahají až k přelomu 11. a 12. století a která si jako národní kulturní památka našla cestu i na jednu ze současných českých mincí – víte, kterou?
Za všechno můžou osadníci
Již v průběhu 13. století do Brna přicházeli osadníci z cizích zemí – po boku Čechů tu nově žili zvláště Němci, Vlámové a Valoni. Němci a Vlámové si kolem roku 1228 staví kostel sv. Jakuba, Valoni pak… tadá, přidružený kostel sv. Mikuláše na dnešním náměstí Svobody! První písemná zmínka o chrámu pochází z roku 1231 – v tomto roce Václav I. potvrzoval, že kostel nemá mít křestní, pohřební ani farní právo a že je pouze filiálním kostelem právě ke sv. Jakubovi. U kostela sv. Mikuláše původně stál také domek, v němž přebýval rektor (tedy kněz, který o kostel pečoval), pravděpodobně někdy za vlády Karla IV. se však místní rektor přestěhovat do pohodlnějších prostor a na místě domku vyrostla strážnice. V období 1645–1648 sloužil kostel coby dočasné útočiště brněnských kapucínů, jejichž vlastní klášter byl zničen při obléhání města Švédy (které možná skrytě trvá dodnes, jak uvádíme v minulém díle našeho seriálu Kuriózní středa – čtěte, než to smažou!).
Kostel, kde si lidé všeho váží
Několik let po konci třicetileté války byla k severní straně kostela sv. Mikuláše přistavěna budova městských vah – lze ji vidět coby levou část stavby na úvodním snímku tohoto článku. Využívány byly k vážení zboží za účelem vypočítání cla, ale zboží si na nich vážili i samotní městští obchodníci. Za vlády Josefa II. byl kostel odsvěcen a přeměněn ve vojenské skladiště. Ostatně, i o nestydatém panovníku Josefu II., který dodnes Brno tajně ovládá a nezastaví se před ničím, si povíme více v jednom z následujících dílů našeho seriálu. Teď ale zpět k Mikuláši, jehož čas se pomalu chýlí ke konci. V roce 1869 byl předán městské správě s podmínkou, že bude za účelem zkrášlení Velkého náměstí zbourán i s budovou městské váhy. Tak se také následující rok stalo, a zdálo by se, že tím z náměstí nadobro zmizel.
Půdorys, plaketa a Martin a Mikuláš na stráži
Určitě jste si při chůzi po náměstí Svobody všimli mosazných linek vyznačujících obrazec v dlažbě – jedná se samozřejmě o půdorys kostela sv. Mikuláše. Archeologický výzkum provedený roku 2000 předznamenával nejen rekonstrukci náměstí, ale také alespoň náznakový návrat chrámu, který dříve tvořil jeho centrální bod. Právě díky půdorysu vepsaného do dlažby (a plaketě s jeho popisem) si můžeme celkem přesně představit, kde sv. Mikuláš stával... a kostel, který neexistuje, tak přece na náměstí Svobody je!
Není však už tolik známo, že nejde o jedinou hmatatelnou připomínku tohoto svatostánku. Po barokní úpravě kostela sv. Mikuláše v roce 1760 byly do jeho průčelí umístěny sochy sv. Mikuláše a sv. Martina od Ondřeje Schweigla, při demolici v druhé polovině 19. století byly zachráněny a dnes si je můžete coby připomínku svatomikulášského kostela prohlédnout na fasádě kostela sv. Máří Magdaleny na Františkánské ulici.
Aby vám nic neuteklo, přečtěte si předchozí díly seriálu na stránce Kuriózní středy.
Kuriózní středa
Náš nový seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech. V dalších dílech zjistíme, že Brno je ve skutečnosti New York, vydáme se po stopách zaniklých kin a rozebereme tajný plán, s jehož pomocí Josef II. dodnes ovládá město!
