Jak to začalo
Příběh brněnských vil se začal psát spolu s asanací opevnění a rozšiřováním města. „Architektura brněnských vil se zhruba od poloviny 19. století výrazně nelišila od soudobých evropských slohů,“ říká Veronika Jičínská, koordinátorka projektu Brněnský architektonický manuál Domu umění města Brna. Zjednodušeně řečeno zde tedy najdeme kvalitní příklady staveb v historizujících slozích, v duchu secese, kubismu i další projevy meziválečné moderny a poválečné postmoderny. Snad nikdo nemůže zpochybňovat výjimečnost vily Tugendhat Ludwiga Miese van der Rohe, která je jako jediná česká památka moderní architektury zapsaná na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. „Ale ocenění a návštěvu si určitě zaslouží i další tři vily tzv. brněnského kvarteta, vila Löw-Beer, Jurkovičova vila a vila Stiassni,“ hodnotí Jičínská. Všechny zmíněné objekty jsou přístupné veřejnosti a spravované muzejními institucemi.
Významná období brněnské vilové výstavby
Zatímco nejvíce obdivované jsou v současné době funkcionalistické vily z meziválečného období, za zásadní lze vnímat také období druhé poloviny 19. století, kdy probíhala vůbec první vlna rozsáhlé výstavby vilových kolonií v Černých Polích, Pisárkách a dnešní Masarykově čtvrti. „Více pozornosti by si zasloužily i vily počátku 20. století – zřejmě nejvýznamnější z nich je Reissigova vila vídeňského architekta Leopolda Bauera,“ přibližuje Jičínská. Pokud se chcete dozvědět více (nejen) o vilách tohoto období, navštivte web projektu BAM nebo si pořiďte jeho tištěnou publikaci.
Od nejstarší vily k ještě starším?
Nejstarší vilou v první brněnské vilové kolonii v Černých Polích je vila Karla Kaisera od stavitele Josefa Arnolda, který navrhl i o dva roky mladší Giskrovu vilu, již neexistující Adamčikovu vilu nebo vlastní Arnoldovu vilu. Honosné domy vyšších tříd společnosti však v Brně existovaly i před tímto datem, za příklad může sloužit vila, jež si nechal v polovině 19. století zbudovat brněnský starosta Christian d'Elvert. Dům na Veslařské 234 stojí dodnes, avšak výrazně přestavěný prezidentem Spolku moravských tiskařů Rudolfem Rohrerem, jehož rodina ji zakoupila na přelomu 19. a 20. století. Po druhé světové válce byla vila zestátněna a využívána jako Speciální mateřská a základní škola pro žáky s vadami řeči.
Očividný luxus
Meziválečné období spojené v Brně se vzestupem funkcionalismu je rozhodně nejbohatší na fascinující vilové domy. Ne každého však fascinovaly v době svého vzniku, alespoň ne v dobrém slova smyslu. V dobovém levicově orientovaném tisku pravidelně vycházely články kritizující očividný luxus panských sídel velkopodnikatelů ve srovnání s bídou přecpaných domečků dělnických kolonií. Zajímavý příběh se pojí s vilou Himmelreich na Schodové, jež při jarní procházce roku 1936 zaujala čtenáře detektivek Jana Peiperta, který usoudil, že v domě zřejmě bydlí velmi bohatá rodina. Z Lidových novin se dozvídáme, že Peipert si koupil v drogerii na náměstí Svobody žíravinu, jíž polil auto paní Himmelreichové, načež začal rodině psát vyděračské dopisy. Muž dokonce plánoval unést malou dceru manželů Himmelreichových Miriam, což se mu naštěstí nepodařilo.
Nad vilami se stahují mraky
Ačkoli předchozí příhoda měla dobrý konec, za několik let se mělo nad majiteli brněnských vilových domů začít stmívat. Se začátkem okupace byly vily židovským podnikatelům masově zabavovány a jejich majitelé buď stihli ze země uprchnout, nebo nalezli smrt v nacistických vyhlazovacích táborech. Mnohé vily pak potkal podobný poválečný osud jako zmíněnou Rohrerovu (d'Elvertovu) vilu a v druhé polovině 20. století sloužily jako různé školy, ústavy či sídla státních institucí, což bylo bohužel mnohdy doprovázeno necitlivými stavebními úpravami.
Poválečný úpadek
V 50. letech 20. století bohužel kvůli změně režimu, který příliš nepřál individuálnímu řešení bydlení, přichází v této oblasti i v Brně značný úpadek a mezi zdejšími příklady kvalitní poválečné architektury vyčnívá i podle odborníků a architektů pouze několik málo staveb. „Baví mě rodinný dům Miloslava Petráčka na Preslově 8 od Ivana Rullera. Pro svou svobodomyslnost,“ uvedl jeden z pozitivních příkladů architekt Marek Štěpán.
Na skok do současnosti
V Brně najdeme ukázky znamenité architektury i co se týče staveb z posledních několika desetiletí. Vysoce hodnocené jsou například dům Ve Skrejši studia Refuel postavený v roce 2020 na okraji Brna, „bambusový“ dům od Marka Štěpána, dům na Rezkově ulici od Kuba & Pilař architekti nebo dům pod Palackého vrchem podle návrhu Petra Pelčáka. Bolestí je však v současnosti nedostatečná památková ochrana brněnského architektonického dědictví – zvláště pak necitlivé úpravy hodnotných staveb z ní vycházející. „Co s tím? Řešení je jednoduché: osvícený majitel, erudovaný památkář, kvalitní návrh rekonstrukce, otevřená státní správa a neomezené množství finančních prostředků,“ uzavírá s nadsázkou Veronika Jičínská.
