Kam v prosinci na pivo?
Pivo, které zahřeje! Vyrazte za zimními speciály.
Cesta za pivem
Poznávání brněnské pivní scény
Přemýšleli jste někdy nad tím, kde si rád poseděl Leoš Janáček? Nebo jste někdy zatoužili po atmosféře pravé hospody plné štamgastů, ale nevěděli, kam se vydat? Pojďte se s námi inspirovat.
Kam chodil na pivo Janáček?
Rudolfsgasse, jak se před rokem 1918 jmenovala Česká, byla již za dob Rakouska-Uherska oblíbeným korzem brněnských Čechů plným hostinců, kaváren a obchodů. V domě U Zlatého koníčka vznikla v roce 1870 hospoda U Jonáků, kam na plzeňské rád zavítal i Leoš Janáček. V roce 1910 podnik převzal Jaroslav Stopka a začala se psát dosud trvající historie Stopkovy plzeňské pivnice. Ikonickou secesní výzdobu na průčelí domu v roce 1919 vytvořil malíř Láďa Novák, jehož práci obdivují i hosté známého pražského hostince U Fleků. Ačkoli budova prošla několika rekonstrukcemi, za tradiční atmosférou a dobře načepovanou plzní sem můžete zajít dodnes.
Na patníku nebo Na stojáka?
Podnik, který proměnil Jakubské náměstí v místo setkávání a jeden z neodmyslitelných záchytných bodů pivní pouti po městě. Výčep Na stojáka netvoří (zvláště v letních měsících) jen jeho interiér a zahrádka se stolky na opření, ale podnik jako by „obsadil“ celý Jakubák a udělal z něj místo, které nemůžete a nechcete jen tak projít. Desítky lidí postávajících a posedávajících s orosenými půllitry dávají tušit, že když se tu na jedno zastavíte, dříve nebo později se k vám někdo známý přidá. Pravidelně tu najdete speciály z malých pivovarů, Výčep Na stojáka se navíc pyšní dvěma znamenitými pivy, která jinde neochutnáte – hořkou jedenáctkou Čechr a proslulou dvanáctkou Stojácké Poupě.
U štamgálů
Nic naplat, knajpy klasického střihu v Brně ubývají. Místa, kde posedíte u dobrého piva za rozumný peníz a sestava štamgastů u vedlejšího stolu se mění pramálo, pokud vůbec, nahrazují pivnice uhlazenějšího druhu. Přesto však příjemné podniky, které si na nic nehrají, stále existují. Do hospody U Zlaté hrušky na Tvrdého nebo U Kořínků v Žabovřeskách si zajděte na starobrno, pokud vaše srdce touží po poutníkovi, zamiřte do legendární pivnice U Poutníka v centru nebo Na Boženku v Králově Poli či ke zmíněné „Hrušce“. Procházíte-li Starým Brnem, pěkně po staru je to Na Oltecu nebo U všech svatých. Téměř v každé části města nějakou tu hospodskou „baštu normálnosti“ najdete, chce to ale chvilku pátrání.
Dekáda s Hauskrechtem
Deset let na brněnské scéně letos slaví pivovar Petra Hauskrechta v historické budově bývalých městských jatek na Porážce. Zkušený sládek před založením vlastního parního pivovaru vařil na mnoha místech republiky, místním ale určitě v paměti nejvíce utkvěl díky svému dlouholetému působení ve Starobrnu a díky zajímavým speciálům včetně ikonického zeleného velikonočního piva. I ve svém vlastním pivovaru, kde od roku 2014 vznikají výborná nepasterizovaná a nefiltrovaná piva, se Petr Hauskrecht věnuje tematickým speciálům, v dubnu ochutnáme například jarní bavorský jantarový PH 13 MARCEN nebo svrchně kvašenou MORAVIAN IPA.
Studentský pivovar
Pít pivo, žít pivo… studovat pivo? V Brně není problém. Studenti Mendelovy univerzity mohou dokonce už od roku 2012 využívat univerzitní pivovar, který v loňském roce dostal jméno Pivovar Johann po Gregoru Johannu Mendelovi a požehnala mu farářka Sandra Silná. „V současnosti máme kolem pivovaru tři skupinky studentů ze tří oborů – jsou to pivovarničtí bakaláři, potravináři bakaláři a potravináři magisterští,“ přibližuje Tomáš Gregor, garant nového a v Česku unikátního studijního oboru pivovarství a sladařství. „Jedni se zaměřují na svrchně kvašená piva, posledně se jim povedla 11° APA. Další dělají skvělé ležáky, s 12° jedeme v květnu soutěžit do Olomouce. A ti poslední vaří stouty, třeba 14° stout s praženou pšenicí byl taky skvostný.“
Pivo i zbraně pro Wermacht
U bývalé Zbrojovky, mezi ulicemi Dukelská a Gargulákova, najdete areál starého Briessova pivovaru. Několikapatrová budova sladovny i původní komín pochází z přelomu 19. a 20. století, kdy tu podnikal židovský pivovarník Rudolf Briess. V roce 1942 byl však deportován do Terezína, kde následně zemřel, a v jeho sladovně se v tomto období vyráběly zbraně pro Wehrmacht. Po druhé světové válce byl areál znárodněn, Briessovi potomci dodnes žijí a podnikají v USA, brněnskou sladovnu však nikdy zpátky nedostali. Celá oblast se nyní mění spolu s výstavbou nové čtvrti a přístupových cest, před pár lety však vznikla petice na zachování pivovaru. Doufejme tedy, že historické budovy budou opraveny a smysluplně využity.
Obnovená tradice
Pivovar LUCKY BASTARD začal svou výrobu zaměřující se na svrchně kvašená piva v roce 2013 v historické budově sladovny na Kotlářské ulici. Právě tam zažíval v dobách první republiky zlaté časy pivovar Moravia (založený 1898 a dočasně! zaniklý v roce 1943). Dnes i tato značka znovu funguje a pivovary Moravia a LUCKY BASTARD jsou spojeny v nových prostorách v Medlánkách. Najdete tu také pivovarskou restauraci, kde produkci obou pivovarů můžete jak se patří zdegustovat. Stejně tak v podnicích Zelená kočka i dalších pivnicích nebo na festivalech v Brně i jinde po republice. LUCKY BASTARD navíc nedávno začal Moravii „fušovat do řemesla“ a přišel se svým prvním ležákem jménem Rocket.
Kde vařil Poupě
Na tradici městského pivovaru v Brně navazuje od roku 2021 Pivovarský dům Poupě nesoucí jméno sládka Františka Ondřeje Poupěte, který tu před více než dvě stě lety pivo vařil. Pivovar s velkým výčepem se nyní pod vedením sládka Ladislava Němečka specializuje na svrchně kvašené speciály, v místní hospodě pro více než 350 lidí si můžete dát také ležáky z Dalešic a (nejen) tradiční české pokrmy z nabídky místní otevřené kuchyně. Pivovarský dům Poupě, do nějž se vstupuje z Dominikánské ulice, patří k nejmladším pivovarům ve městě, v němž se v současné době chmelový mok vaří na více než patnácti místech.
První z ochutnávkových
V Ochutnávkové pivnici můžete každý den vyzkoušet osm piv. Sedm z nich jsou speciály z českých či zahraničních minipivovarů, na jednom kohoutu je Kamenická dvanáctka, tedy kvalitní „klasický“ ležák pro pivní konzervativce. Ačkoli v posledních letech se brněnská ochutnávková scéna rozjela a přinesla mnoho dobrých pivnic s bohatou pivní nabídkou od spodně kvašených piv přes ejly až po kyseláče, podnik na Lidické ulici byl v tomto ohledu průkopníkem a svou kvalitu si stále drží. Zdejší obsluha je opravdu skvěle proškolena a Ochutnávková pivnice byla dokonce prvním pivním barem v České republice, který nabízel piva ve sklenicích odpovídajících danému typu piva.
Na Minské si vybere opravdu každý
Beershop.cz vznikl s myšlenkou dostat kvalitní pivo z minipivovarů k pivařům do všech vzdálených koutů Česka. Jak se tato chvályhodná mise daří, se můžete přesvědčit v kamenné prodejně na Minské. Ale pozor, nebude to tak jednoduché. Budete si totiž muset vybrat z více než 600 druhů, které v regálech najdete. V prodejně Beershop.cz vás upoutá jedna zásadní věc, která ji odlišuje od všech ostatních pivoték. Je to prostorná chladicí místnost, která umožňuje skladovat nepasterovaná piva ve správné teplotě.
Rozdáváme radost a pivo…a pivo spojuje lidi dohromady
Ochutnávkové Brno
Čas na experimentování
Brno je novou metropolí piva! Zdejší pivnice čím dál více hýří domácími a zahraničními speciály i produkcí lokálních pivovarů – těch je mimochodem jen v Brně více než patnáct. Vydáváme se na pouť pivním světem od ležáků až po kyseláče.
Znáte to u Vašinů?
Malý pivní bar U Vašinů craft beer & food najdete na Kotlářské ulici. Spojení opravdových pivních specialit včetně kyseláčů či lambiků, které se objevují v místní nabídce, s poctivým domácím jídlem třeba v podobě utopenců, obložených chlebů, gyrosu, nebo větších pokrmů, dělá čest jménu podniku.
Nový Craftbeer na Solniční
Nový bar se čtrnácti pivními kohouty a lednicí napěchovanou domácími i mezinárodními speciály – to je Craftbeer bar & bottle shop Solniční. Bratříček ochutnávkového baru a pivotéky na Zelném trhu je skvělou příležitostí, jak pár kroků od České a Moraváku procestovat pivní svět od ležáků přes svrchně kvašená piva až po kyseláče a sezónní speciality.
Je doma KOS?
Věděli jste, že brněnský pivovar KOS má v centru Brna už dvě „bašty“? Jednou z nich je průzkumníkům brněnské barové palety jistě dobře známá Dohoda Beer House u Denisových sadů. Ke konci loňského roku pak kosáci otevřeli vlastní pivnici KOSHAUS na Moravském náměstí, kde jejich speciály a nová pivka ochutnáš jako první, navíc tu pořádají degustace a další akce.
Pryč z centra
Na závěr pro vás máme tři tipy na ochutnávkové pivnice, za kterými musíte vyjet kousek mimo střed města. Alespoň deset piv od řemeslných českých pivovarů vždy ochutnáte v Bat Beerhouse na Juliánovském náměstí. Pokud se vydáte až do Líšně, na Šimáčkově ulici najdete F.A. Bar se třinácti nabitými kohouty plnými svrchně kvašených speciálů i tradičních českých ležáků. A na Makovského náměstí v Žabovřeskách sídlí příjemný bar Chmelová šiška, kde kromě stálic z pivovarů Kamenice, Mazák a Pacov najdete i ejly, soury či stouty od Antoše.
Nejstarší brněnský minipivovar
Pivnice a restaurace na ulici Bratří Čapků navázaná na jeden z nejstarších brněnských minipivovarů – na Lucky Bastard. Na výčepních kohoutech najdete jejich vyhlášené ejly India či Blond, ale také třeba Nachmelenou Opici nebo skvělé ležáky ze Slavkova. Skvělou atmosféru navíc podtrhuje elegantní zahrádka.
Tak trochu jiná ordinace
Pivotéka létajícího pivovaru Crafty Coon s bohatou nabídkou českých a zahraničních piv v lednicích i na dvou pípách, z nichž vám načepují na ochutnání i do lahve na cestu. Nechte si od zdejšího personálu naordinovat silnější či slabší pivo dle aktuální nabídky.
Propojení baru a galerie
V originálním industriálním prostředí baru a galerie Schrott na Křenové nedaleko hlavního nádraží si vychutnáte několik skvělých piv z menších pivovarů, mezi které patří i domácí Schrott Brewing Company.
Pojďte se zastavit
Zastavte se v Zastávce – pivnici malých pivovarů na Úvoze, jejíž interiér je sice zastávkami inspirován, ale posezení je tu rozhodně příjemnější. Na devíti výčepních kohoutech se střídají piva z lokálních pivovarů z Brna a okolí, z Tišnovska, jižní Moravy a dalších míst, nechybí ani produkce pivovarů létajících.
Pro pivní znalce
Malá prostorem, široká nabídkou. Hospůdku s názvem Pub U Dvou přátel na Táboře brněnským pivním znalcům netřeba představovat, pro ty, kteří rádi ochutnávají craftová piva, jde o ověřenou volbu. Druhý Pub U Dvou přátel najdete na Beethovenově, spojený s místním Burger INNem.
Pivotéka
Ačkoli Brno je městem hospod, dobře zásobených pivoték tu zase tolik nenajdete. K těm nejlepším patří Pivotéka U Martina na Hybešově, najdete tu piva z Česka i zahraničí, ve skle, plastu i plechu. Navíc pan majitel je opravdu znalec, při každé naší návštěvě v pivotéce nám dobře poradil a o nabízených pivech vám sdělí vše, co je třeba.
Používám různé rostliny, které odkrývají širokou paletu chutí
Dějiny brněnského piva
Jak šel čas s brněnským pivovarnictvím
V Brně dnes působí na patnáct pivovarů, ty kočovné nepočítaje. Pojďme se podívat na to, jak se pivovarnictví ve městě dařilo od jeho počátků.
Jeptišky a mniši v rolích sládků
Zatímco ještě v 9. století považovala církev pivo za pohanský nápoj, ve 13. a 14. století se staly právě evropské kláštery baštami pivovarnictví. Nejinak tomu bylo na Starém Brně, kde si cisterciácký klášter zřídil pivovar pravděpodobně už v roce 1325. Další kláštery následně vařily pivo například v Zábrdovicích nebo v Králově Poli. V 16. století pak město vykoupilo chátrající sladovnu dominikánů u dnešní Dominikánské ulice a založilo v budově nový městský pivovar, jenž se postupně stal tím největším na Moravě.
Otec odborného pivovarnictví
S Brnem je spojen i zakladatel odborného pivovarnictví, vynálezce pivní váhy, autor spisu Umění vařit pivo, který odtajnil do té doby úzkostlivě střežené řemeslo předávané z generace na generaci, osvícený sládek František Ondřej Poupě. Roku 1798, již jako renomovaný odborník, vyhrál Poupě konkurz na obsazení místa sládka ve zmíněném městském pivovaru. Konečně se tak dostal do velkého provozu, kde mohl dokonale rozvinout své schopnosti a ukázat své umění. Po dobu svého působení v Brně zvýšil Poupě výstav brněnského pivovaru z asi 16 000 hl na 28 000 hl. Své bohaté zkušenosti předával ostatním sládkům a na konci 18. století založil v Brně první pivovarskou školu na světě, která však po jeho smrti zanikla. Poupěho následovníci již nikdy nedosáhli takových úspěchů jako sám mistr, městský pivovar nebyl schopen konkurovat rychle se rozrůstajícím průmyslovým provozům. Roku 1862 zde byla sespílána poslední várka, a to na následujících 160 let.
Konkurenti mezi velkými pivovary
Velký rozmach pivovarnictví nastal ve druhé polovině 19. století. A z klášterního pivovaru na Starém Brně se zrodilo dnešní Starobrno. „Novodobá historie pivovaru začala rokem 1872, kdy firma Mandel & Hayek zahájila stavbu nového závodu na Pisárecké ulici, a to v přímém sousedství bývalého klášterního pivovaru. Bylo to zhruba na místě, kde se nyní nachází hlavní provoz podniku. Už tehdy se tomuto podniku říkalo Starobrněnský pivovar, jehož výrobkem bylo Starobrněnské pivo,” vysvětlil brněnský historik Karel Altman.
Ještě za Rakouska-Uherska, v roce 1889, vznikl konkurenční pivovar s názvem Moravia. Stával v místech mezi ulicemi Kotlářská a Dřevařská a v době svého vrcholu vařil asi 200 000 hl piva ročně, což z něj dělalo druhý největší pivovar v Brně. V roce 1933 na něj však dolehly následky hospodářské krize, v roce 1943 došlo k fúzi se Starobrněnským pivovarem, a tedy i k zániku slavné značky. Stát do současnosti zůstala jen správní budova paláce Morgensternových, částečně se dochovala také budova tehdejší sladovny, v níž dnes naleznete například indickou restauraci Padagali.
Ze života sládka
Geniální sládek František Ondřej Poupě
Kam přišel, tam zlepšoval kvalitu piva a zaváděl nové postupy. Bývá označován za zakladatele odborného pivovarnictví, ve své době se však nevyhnul kritice. František Ondřej Poupě svázal závěr svého plodného života s Brnem. Na jeho odkaz nyní navazuje nový pivovarský dům – a to přesně v místech, kde mistrova ruka kdysi udávala takt brněnskému pivovarnictví.
Autor spisu Umění vařit pivo František Ondřej Poupě se narodil kováři, a tak byla jeho kariéra již dopředu určena. Kmotrou se mu stala Alžběta, žena šternberského sládka Jana Spurného. Tato zdánlivá maličkost znamenala ve své době více, než by se z dnešního pohledu mohlo zdát. Kmotrovství, označované také jako duchovní příbuzenství, byl závazek na celý život. A krev (ani pivo) není voda, a tak osobnosti kmotrů a kmoter velice často udávaly směr, kterým se měl kmotřenec v budoucnu ubírat.
Závěrem 60. let 18. století nastoupil mladý Poupě do učení v pivovaru ve Velké Bíteši, kde byl sládkem jeho bratr Jan. Ten byl sice o 13 let starší, ale osoba kmotry oba bratry spojovala natolik, že se vydali stejnou profesní cestou. Netřeba zde patrně blíže rozebírat další kariéru mladého Poupěte, jelikož již byly jeho životní osudy mnohokrát popsány.
Vynálezy a inovace
Sládek F. O. Poupě je v odborných kruzích znám zejména jako velký inovátor pivovarského oboru. Na svou dobu velmi progresivně zaváděl v pivovarnictví technologie, které měly sloužit pro dosažení stabilní kvality vyráběných piv. Šlo třeba o vlastní scezovací patent, použití teploměru nebo hustoměru. Právě pro jejich propagaci a pro poučení odborné veřejnosti sepsal svůj zásadní spis Umění vařit pivo. Pod stejným názvem vyšla již v roce 1771 kniha sládka Johanna Christiana Simona v Drážďanech. A jelikož oba autoři vycházeli z totožných pramenů, tak Poupě od začátku čelil nařčení, že se v jeho případě jedná o plagiát.
Poupě dosáhl velké úspory paliva ve svých vylepšených systémech topenišť pivovarských kotlů a sladovnických hvozdů, navíc na tu dobu velmi netypicky byl ochoten se o výsledky své práce podělit. První úsporný hvozd „na zakázku“ postavil za svého tachovského působení v pivovaru v Hořovicích, kde také místního sládka zasvětil do tajů vědeckého vaření piva, čímž vychoval svého prvního žáka a zahájil tak i pedagogickou dráhu, na kterou navázal později v Brně zřízením první pivovarnické školy na světě. Křivým nařčením svých současníků se musel sládek Poupě často bránit. Z dnešního pohledu však nutno dodat, že tyto nesnáze si způsobil do značné míry sám.
„Ctěný magistráte…“
Když se Poupě, už v roli sládka se zkušenostmi z mnoha předchozích působišť, ucházel o post v Městském pivovaru v Brně, doprovodil žádost dopisem v tomto znění: „Ctěný magistráte, protože brněnský pivovar vyhlásil konkurz na místo sládka a níže podepsaný disponuje všemi potřebnými znalostmi, aby mohl k užitku stát v čele tohoto pivovaru, jak se oprávněně cítí, tak prosí, aby mu laskavě byl pivovar svěřen. Jeho (uchazečova) tištěná díla ukazují na znalosti v pivovarnictví, jeho známá vysvědčení ale ryzí praxi, kterou vykonával pod váženou ochranou na mnoha místech. Ve Slaném 17. května 1798, František Ondřej Poupě, sládek hraběnky Clam-Martinicové.“ Ve zprávě o průběhu konkursu je zmíněno, že ve shodě s názorem městské rady konstatuje pisatel textu „že výše jmenovaný sládek má dostat přednost před všemi ostatními uchazeči a právě v tomto muži, který svými znalostmi, praktickými přednostmi a morálními vlastnostmi patří na vrchol pivovarského řemesla, získává město Brno důležitou akvizici, která bude sloužit ke cti města.“
K povaze mistrově
Jak už to tak bývá, je i osobnost sládka Františka Ondřeje Poupěte do značné míry idealizována. Byť byl Poupě české národnosti, jeho stěžejní dílo vzniklo v jazyce německém a i další knihy, orientované zejména pedagogicky, psal v němčině. Knihu Počátkowé základného naučeni o wařeni piwa, vydanou roku 1801 v Olomouci, si nechal autor z německého originálu, vydaného ještě roku 1797 v Praze do českého jazyka přeložit. Ihned v úvodu však zmiňuje, že české vydání bylo značně opožděno, jelikož jeho základní starost o napravení brněnského pivovára nepřipouštěla, aby se překladu ujal sám. Poupě dal tedy dílo přeložit, avšak výsledek neodpovídal jeho představám.
Ani druhý překladatel díla nebyl sládkovi vhod, musel se tedy, jak píše v úvodu knihy, práce překladatelské ujmout sám. Popis události související s vydáním Počátků nám naznačuje mnohé, a to sice že Poupě, byť sečtělý, vzdělaný a obecně uznávaný sládek, byl patrně urputné povahy, značně sebestředný a v prosazování své věci až nesnesitelný. Toto zjištění nám tak může vysvětlit četné problémy, které Poupě za svého života na svých působištích prožíval. Jmenujme jen rozpory s panským úřednictvem v Tachově, či následné velmi známé trable, které jej potkaly v Jinonicích. Literaturou bývají tyto vysvětleny vždy jednostranně ve prospěch sládka Poupěte, ale lze soudit, že za mnohé nesnáze mohla právě urputná povaha mistrova. Tomu dále může svědčit i obsáhlý spis vedený v brněnském městském archivu, zahrnující korespondenci sládka Poupěte s magistrátem, či stavební podoba ideálního pivovaru publikovaná v díle Umění vařit pivo, kde důležitou roli hraje interiérové okno ze sládkovy kanceláře přímo na varnu tak, aby sládek v každém okamžiku věděl, co právě pivovarská chasa činí.
Ve stopách Poupětových
Z manželského svazku Františka Ondřeje a jeho ženy Anny vzešlo pět dětí, avšak pouze jediný syn, nejmladší František, mohl následovat otcova řemesla. Žel v době Poupěho úmrtí, v předvečer bitvy u Slavkova, bylo mladému Františkovi teprve deset let, mistr mu tedy nestihl předat své vědomosti. Pivovarská dráha však mladého Františka neminula. Víme, že v letech 1828–1832 působil jako sládek v hradním pivovaru na Bítově a ještě předtím v Borové v Čechách. Poté pracoval jako inspektor panských pivovarů a lihovarů hraběte Esterházyho. Svoji kariéru i životní pouť ukončil roku 1857 v Jimramově.
Poupěho následovníci v brněnském městském pivovaru již nikdy nedosáhli takových úspěchů jako sám mistr. Naopak bývala období, kdy se stížnosti na kvalitu brněnského piva jen rojily. Pivovar, kdysi největší na Moravě, sevřený městskými hradbami, již nebyl schopen konkurovat rychle se rozrůstajícím průmyslovým provozům, které představovaly tvrdou konkurenci. Roku 1862 byla sespílána poslední várka a vybavení podniku bylo rozprodáno. Trvalo téměř 160 let, než nastala příznivá doba pro založení nového provozu a obnovení pivovarské tradice v místě. A nový podnik – malý pivovar se specializací pro výrobu svrchně kvašených piv – ponese právě název F. O. Poupěte. Mezi jeho následovníky se tak nyní v rámci projektu Pivovarský dům Poupě zařadí i zkušený sládek Ladislav Němeček. Nezbývá než přát pivovarské Dej Bůh štěstí!